18 Cadjméré Pierre Guillaume / Parfumerie Générale

Óda na vanilku a santal. Jestli mám vůni nějak jednoduše popsat, tak je to ze santalového dřeva najemno vyšlehaný nesladký vanilkový pudink, ještě teplý. Vanilka v něm nikdy neslyšela o vanilínovém cukru, zato se moc "kamarádí" s cypřišem a tak na ní po jejich postelovém dovádění ulpělo spousta pryskyřice z jeho jehličí. Ten lesní tón celkové vyznění parfému hezky odlehčuje.

Tato vůně vyvolává skutečně zvláštní lesní atmosféru. Ne tak zajímavou jako to umí Lutens ve Vetiver Oriental, ale pokud toho gurmánského sladka na vás bylo málo, zde vám to svojí exkurzí vynahrazuje Pierre.

Jste uprostřed jehličnatého lesa. Okolní kmeny jsou prohřáté sluncem. Napřed si rozloupnete zelenou mandarinku. Tu vzápětí zapijete kokosovým mlékem, které po chvilce zaměníte za vanilkové, v němž tentokrát pro změnu plave strouhaný kokos.

Jdete pořád dál, až přijdete k jednomu stromu, z jehož kmene vytéká mléčná míza. Chcete ji zachytit do dlaní, ale ona se vám v nich změní na čokoládu. Nakonec vás do nosu praští kouř z opuštěného doutnajícího mraveniště (suché pudrově pryskyřičnaté tóny, přidružující se ke stále přítomné vůni jehličí).