A Une Madone Pierre Guillaume / Huitième Art Parfums

Chci tobě postavit, ó, Madono, má paní,
já oltář podzemní, kde hloub je mého lkání,
a tam, kde nejtmavší je srdce mého kout,
prost hledů výsměšných, a vášně světských pout,
ti hloubit výklenek, jejž email modří, zlatí,
kde, Socha v úžasu, se budeš vztyčovati.
Můj uhlazený Verš, mříž čistá z ocele,
kam křišťálový rým své hvězdy nastele,
...
Má Vášeň pohnutá tvůj řasný bude šat,
má Vášeň vlnivá, jež vzestup má i spád,
se houpe na hrotech a v údolí se klade,
a halí polibkem pleť růžnou, bílou všade.
...
Jak láskou, obdivem, vše k tobě ve mně plane,
vše Myrrhou, Benzoem a Kadidlem se stane,
a k tobě, vrchole ty bílý, sněživý,
se v Parách ponese vždy Duch můj bouřlivý.

Pierra k vytvoření této vůně prý inspiroval právě výbor z Květů zla, který Charles Baudelaire nazval Madoně. Není vytesaná z mramoru, vyřezal ji z mléčně bílého santalu. Hrdlo jí ozdobil náhrdelníkem z křišťálově chladivých semínek kardamomu. Tváře zbarvil do růžova a její pižmově bílé pleti propůjčil i sladkost bílého fondánu z Musc Maori. A nezapomněl ani na dřevitou myrhu s kadidlem v podobě jemně pryskyřčnatého základu.