Aqua Allegoria Laurier-Réglisse Guerlain

O co méně je sladká, o to více vyniká přírodní kyselost a bylinkovost. Mám ráda všechny zelené Allegorie a obdivuji jejich naprostou odlišnost. Mátový dýchánek v májové trávě (Herba Fresca) jsem si pořídila až po mnoha letech, dlouho mi trvalo, než mi došlo, jak je geniální. Bazalkovou vetiverovku s pomerančovým květem (Nerolia Vetiver) jsem si oblíbila v podstatě hned v obou koncentracích a myslím, že je taky nadčasová a měla by zůstat stálicí a ne jen limitovanou edicí. A do třetice pochopitelně na mojí poličce nemůže chybět ani tahle lékořicová kráska s vavřínem.
Z koktejlu citrusů s pomerančovým květem vycházejí všechny tří, ale celkově vyznívají úplně jinak. Díky lékořicovému tónu je stejně chladivá a větrová jako Herba Fresca, ale řekla bych, že je klidnější a že má možná delší výdrž. Jedna z mála (tří) Allegorií, kterou mám podruhé, protože už se přestala vyrábět a nechtěla jsem o ni prostě přijít. Jsem si jistá, že mě nepřestane bavít, ale není rozhodně pro každého. Zatímco Nerolia Vetiver je všeobecně líbivá, Laurier-Réglisse je osobitá, nebojím se napsat nezaměnitelná a trošku retro.

Zelená lehká nesladká vůně, ovšem hodně atypická. Začátek je jemně zelený, pak se přidá vavřín, hodně suchá fialka, lékořice, to vše poprášené pudrem. Konec je ve znamení pomerančového květu - takřka soliflor. Je to vůně hodně proměnlivá, ale taky trochu neobvyklá (i mezi ostatními AA), ale je pravda, že lehkých nesladkých letních vůní není zas až tak mnoho.