Bal d'Afrique (Eau de Parfum) Byredo

Sladce kouřový vetiver se štědrou porcí jemně pražených oříšků - prostě méně sladká Hermessence Vetiver Tonka. Po úplném rozvonění se podobnost ještě prohloubila. Ovšem výdrží strčí Tonku s přehledem do kapsy.

Tuhle vůni jsem kdysi poměrně kvapně odsoudila, jelikož mi utkvěla v paměti hlavně jako citrusová svěženka s jiskřivými aldehydy a cedrem. To vše tu pořád je. Kromě toho však voní i po bylinkách. Ale co je podstatnější, až po vydání Mojave Ghost a Super Cedar mi konečně došlo, z čeho u nich Jerome Epinette vycházel. Z nazelenalé sametové fialky, která se v Bal d´Afrique objeví po rozvonění.

Jen jí později zbavil i té její bonbónkové polohy, jíž zde rovněž oplývá. A samozřejmě pak v případě Mojave Ghost ubral na cedru a u Super Cedar mu zase přidal na mléčnosti. V Bal d´Afrique má jen nepatrné mléčně podtóny, jinak je klasicky ostrouhanotužkový a jehličnatý a o to ve srovnání se svými následovníky společně s bílým pižmem a nazelenalým kouřovým vetiverem v základu na mé kůži víc drhne.

Nevím proč, ale ve spojení s Afrikou jsem si ještě před vyzkoušením Bal d´Afrique představovala jako vůni čajů rooibos. Anebo aspoň divočinu koření s pískem.

Chyba lávky, složení mělo varovat, takto mě Bal d´Afrique zaskočil dokonale. Vybaflo na mě anglické mýdlo na lavóru kdesi ve viktoriánské Anglii. Na nějakou vůni z řady Yardley bych si klidně tipla. Vůně je velmi příjemná, uklidňující, ale nosit bych ji nemohla. Zpočátku jakoby tóny z vody po holení s levandulí se závanem fialky, zřejmě africké :-) Těžko říct, která složka činí vůni tak příjemně mdlou, zda se to dá přišít měsíčku. Až pokvete, musím prozkoumat, jak voní. A vetiver s ambrou, nezvyklá kombinace.

Po čtyřech letech mi voní mnohem příznivěji, až tak, že ji budu potřebovat. Od jara do podzimu by byla fajn, originální je dost, vlajková loď Byredo!