Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články
© 2014 - 2026 parfumanie.cz
Používáme cookies, aby web fungoval správně, mohli jsme měřit návštěvnost a zobrazovat relevantní obsah. Nezbytné cookies jsou vždy aktivní, ostatní si můžeš nastavit podle sebe.
Nezbytné cookies
Zajišťují základní funkce webu, bezpečnost a správné zobrazení stránek, bez nich by parfumanie.cz nefungovala správně.
Analytické cookies
Pomáhají nám pochopit, jak návštěvníci web používají, abychom ho mohli zlepšovat, například anonymní statistiky návštěvnosti.
Marketingové cookies
Slouží k zobrazování relevantní reklamy a obsahu na základě tvého chování na webu.
Svůj souhlas můžeš kdykoliv změnit v nastavení cookies v patičce webu.
Více informací najdeš v zásadách používání cookies.
Christine Nagel před lety vytvořila exkluzivní parfém Galop a troufám si tvrdit, že Barénia je takový mainstreamový Galop pro širší publikum. Ne, nebude se líbit všem, ale spoustě lidí učaruje. Mně se nelíbí, protože stejně jako Galop s mou pokožkou a nosem nespolupracuje, ale rozhodně musím ocenit, že vyčnívá mezi současnou mainstream produkcí sladkých dřevitých vůní a stojí za to ji vyzkoušet a dát šanci.
A jak mi voní?
U Galopu jsem hledala jemnou semišovou kůži a ovocné akcenty s tělovou růží – na mně voněl jako popelník, bompari a stará kožená kabela :-)
U Barénie bych očekávala pižmo a pačuli v nějaké jemné tělové kombinaci – dostala jsem šťovíkové citrusy se syntetickým bílo květinovým dřevem a minerálním tónem, a velmi dlouhou životnost. Barénia mi přišla velmi povědomá a časem jsem si vzpomněla - Miu Miu. Jasně, za tu chemickou ostrost může Akigalawood, který Miu Miu také obsahuje... A teď koukám na složení Barénie na Fragrantice - a je tam?! Docela to dává smysl, Akigalawood je odvozen z esenciálního oleje pačuli a nabízí jak dřevité, tak i pepřové tóny – to štipkání v nose a ostrost by tomu odpovídaly. A ještě na Fragrantice uvádějí bergamot, takže citrusy. Teď po pár dnech, když čichám k vyvanulému papírku, je tam něco dřevitě hřejivého a suchého kovového, stále mi to zavání molekulami.
((...vůně Galop mi naskočila při čtení složení/04/09/24, aniž bych vůni znala. No, ve srovnání s Barenií je to jako časopisy "Žena a život" a magazín "Dolce Vita"...))
- je to dobrá vůně. Hlavně se mi líbí proto, že má vývoj, umí překvapit, není to všeobecná líbivka, která by zapadla v mnoha dalších podobných, ale pěkná je hodně.
Opravdu tam je dubová kůra, jakoby jste šedokhaki plát kůže/tenké kůry ztrhli z živého/rostoucího kmenu a mezi prsty vnímali jednotlivá vlákénka a současně jemnou lepkavost mízy a cítili hebké, delikatne svíravé taniny, kvůli kterým je dub známý i jako léčivka...
Opravdu, i já tam cítím vůní Angel EdT původní, bez gurmánštiny - lahodné, chuťově plné pačuli od Muglera,
a ano, na chvíli, se pačuli tak zhutní, až působí svým způsobem živočišně - což se mi líbí moc.
Na konci se vůně usadí do něčeho lahodného, s vanilkou, vláčným, konvalinkové chladivem pudrem, s jiskřivým vzduchem a s pohodovou eleganci.
(vymůrovala jsem si vzorek, musím lépe vyzkoušet. Hlavně kvůli vydrži. A taky pro lepší zachycení celé vůně)
17/09/24
...takže pomalu -
Barénia Hermés
...napřed, chvilinku, ticho a pak
vrchní vrstva z kmene stromu, jeho šedo stříbřitě tlumeně zelenkavá kůra s delikátními taniny, malý moment čerstvá zásluhou nešetrného zásahu do jejího života a pak, v momentě ohlazena, zjemněna měkkým liliovým odérem a po snad jen dvou minutách -
kůže, kůže jemná, ale kvalitní.
Kůže oblitá hedvábnou, lehce kyselkavě sladkou, ovocnou šťávou, hladce tlumeně svěží a
hned nyní si uvědomuji ono typické angelovské pačuli.
Vlastně je to, na mně, Angel EdP/EdT/DNA bez gurmánštiny
(pokud nebudu počítat výše zmíněnou příjemnou šťávu z ovoce).
...tak, jak píšu, nyní, přesně po doťukání posledního písmenka,
teď - cítím zhutnění vůně, zhutnění pačuli.
Houževnatá rostlina nabere velmi příjemný sofistikovaně živočišný tón. Přikládám to kombinaci právě pačuli a kůže ve složení. Kůže přece živočišného původu
je. Barénia působí oble, plně vzdušně hladce, jasně, průhledně, pružně a pro mě, s lahodným živočišným/měkce koženopačuliovým podtónem.
A to je celé.
Angel od Hermés
(bez karamel, čokolády, bez cukrové vaty).
Elegantní.
Vydařená
Suchá dubová kůra s kapkami nesladkého medu (vím, je to protimluv), mezi kterými probleskuje lehké naovocnělé mýdélko. K mé smůle se ale v této fázi objevuje i ne úplně příjemný živočišný tón. Ten se naštěstí po nějaké době rozplynul a jeho místo zaujalo lehce mýdélkové větrové pižmo. Kvalita a s ni ruku v ruce jdoucí sofistikovanost rozhodně značce Hermes ostudu neudělá...ba právě naopak.
Vůně, která má s kůží společné pouze jméno.
Ve skutečnosti je to ovocná chypre, ovšem v moderním provedení s pačuli a ovocem. Počáteční nasládlé citrusy jsou jen krátkou odbočkou z hlavní cesty, která se ubírá směrem k vůni splývající s pokožkou v sytých tónech broskví a kdoulí, pod nimiž prosvítá pudrová lilie. Pačuli nemá typicky zemitý nádech, provzdušňuje ho jemně mletý pepř, díky němuž se celá kompozice mírně prohřívá. Ale pozor, ve velkém horku hrozí nebezpečí uklouznutí na přezrálém hnijícím ovoci!
Barénie je poctou luxusní kůži, ovšem nijak neimituje její vůni. To, co se snaží zprostředkovat, je pocit z její hebkosti, kvalitního zpracování, radosti z jejího nošení. Je přitom velmi diskrétní a podobně jako Galop (s nímž má určité styčné body) představuje naprosto neostentativní, "tichý" luxus.