Bello Rabelo Les Liquides Imaginaires

Co dodat, když Andry a Wendulka vůni tak přesně popsaly...
Je to potemnělé zátiší s lahví těžkého portského stojící na víku dřevěného sudu, vedle ní se kroutí nařezané pruhy ne zcela vyschlých tabákových listů. Je to hustá vůně, v níž mi slaměnka splývá s tabákem a chvílemi se objevují i vetiverově pražené olejnaté oříšky. Líbí se mi moc, ale jenom jako pánská.

Těžké červené barikové víno s výraznějšími tříslovinami. Barva je karmínově rudá, sytá. Aroma připomíná nesladké, balzamické slaměnky s nádechem suché hlíny a lékořice. Chuť je plná, výrazná, jsou patrné tóny bobulí, zejména ostružin a moruší, a v dochuti můžeme rozeznat vlhkostí zčernalé dubové dřevo a jemnou vanilku. Hodí se k jakékoli příležitosti vám libo, nejlépe však na večer, k pomalému vychutnávání.
Sommeliér ze mě asi nebude a tohle není vůně, která se zalíbí napoprvé. Ve srovnání s Bloody Wood z téže kolekce této značky je co se týče inspirace vínem o krok dál.

Hm, tak tomu říkám zajímavá orientálka. Dojmově to opravdu připomíná láhev červeného kořeněného vína, k níž si dopřáváme sladké sušené ovoce, z něhož jsou nejvýraznější asi datle. Vedle toho tu máme poměrně autentickou slaměnku, která by mohla stát na stole ve váze hned vedle té lahve vína a ovoce. A našly bychom tu i teplý krb s praskajícím dřevem (kouřové labdanum).

Jen škoda, že nám to víno nevydrží a velmi rychle se změní na horkou medovinu (směs vanilkovo-medového benzoinu v kombinaci se slaměnkou, která mírně zcukernatí), i když ani to není na škodu. Viděla bych to na ideální zahřívací vůni pro dlouhé zimní večery se skvělou výdrží.