Bois d'Ascèse Naomi Goodsir

...hlt whisky u dohasínajícího ohně a kolem vlhko z časných ranních hodin.
...pach padající rosou navlhlé trávy i hlíny, vlhké dřevo, navlhlý, stydnoucí popel s posledními řežavými uhlíky.
A timhle začíná pomalounku prostupovat teplo...
...měkké a hebké živočišno, pižmo.
Lehce zakouřená teplá silná černá kůže na pevném těle sedícím u tiše praskajícího ohniště a sladkost hladového polibku k tomu...

Táborák. Kouřová skotská single maltka. Opravdu pálící se suché dřevo.
Začne sládnout, prolíná se tím měkké semišové labdanum s živočišným nádechem, hřejivé jemnou ambrou okořeněnou skořicí. Zakouřené dřevo se neztrácí, jen se prolíná s tímto a v základu do toho ještě přichází chypré tón, když se povede.
Ta výsledná drhnoucí nasládlá zakouřená labdanově tělová měkkost smísená s na troud suchým cedrem je nenapodobitelná. Je to živočišné a není a ještě jako by se tam schovával kosatec z Bois d'Iris (VCA), vůně starého papíru a měkce vlhký tabák.

Začátek je hodně uzený, jako při vybalení uzeného salámu k večeři. Vzápětí jako by ho někdo polil sladkým sirupem. Po rozvonění vůně zjemní, uzené tóny přecházejí do kožených, s pryskyřicí, s kadidlem. Cítím borové větve, pryskyřice a lehký kožený tón. Nasládlé kostelní kadidlo je stále více znatelné, až po několika hodinách je vůně vyloženě sladká. Ten závěr mi připomněl původní verzi Must de Cartier a trochu i Cuir de Lancôme.

Odvážná vůně, smekám před Julienem. Opět.
Začátek je opravdu jako táborák v lese. Kouř tak trochu jako v udírně. Tohle mi přece něco připomíná, zvlášť když vidím ve složení whisky. Ano, to je ono. Bowmore. Abych to vysvětlila, máme jednoho dobrého známého, který je nadšenec na whisky a tomu dobře rozumím, to testování, přičichávání ke sklence s tekutinou a přemýšlení - co tam cítím? Jen tady je to korunováno ještě ochutnáváním, to nám u vůní odpadá. Na závěr se ochutnává single malt whisky z ostrova Islay na západním pobřeží Skotska jako třeba Bowmore. Slad z nezralého zeleného ječmene se suší nad ohněm z rašeliny, na slaném vzduchu přicházejícím od oceánu, potom se fermentuje a po destilaci zraje v dubových sudech. Tak přesně tuhle whisky já tady mám - kouřovou, trochu kořenitou, ale taky ovocně nasládlou a jemnou a křišťálově průzračnou. Bois d'Ascese je kožená vůně s whisky Bowmore, kožená chypre s balzamicko ovocným tónem. A je dobré počkat do konce, drydown je opravdu krásný, všechno se uleží a zjemní, kůže je nakonec kouřově balzamická s nesladkou vanilkou. Tak "slàinte mhath"! ( "Na zdraví" ve skotské gaelštině.)

Vůně má údajně evokovat dobrovolnou samotu u nočního táboráku. No nevím, u tohohle ohně bych teda v žádném případě sedět nechtěla, protože se u něj slezli snad všichni bezdomovci z okolí . Mají sice s sebou pro zahřátí nějaký levný alkohol, whiskey uváděná ve složení to určitě není, spíš tuzemák.

Všichni jsou špinaví od téru a místo dřeva pálí staré gumové pneumatiky. Sice je za chvilku uhasí, až to zasyčí, ale vzduch je chladným kouřem z nich prosycen a je úplně všude. Dobrovolně volím koupelnovou samotu a drhnutí mýdlem.