Chœur des Anges Atelier des Ors

Rozhodně nečekejte nic nadpozemsky éterického, jemného a ani dekadentně goticky sakrálního, jako je Gothic Angel (O'Driù). I představa lesního chrámu, jako je v Carillon pour un Ange (Tauer), je v tomto případě úplně mimo. Tihle barokní andělíčci z Chœur des Anges se zlatými kudrlinami a zdravíčkem ve tvářích jsou pěkně baculatí. Často si pochutnávají na meruňkové marmeládě oslazené medem, do které jim bodrý Pánbůh přidává černý rybíz, protože jeho babička říkala, že rybíz je zdravý, a on přece má o své svěřence starost. Slunce přetavené do této dobrůtky právě zchládá ve stínu mohutného cedru a nedočkaví klučíci už mají zlaté lžičky nachystané, jen si smlsnout. Tato vůně vytváří zajímavý efekt, zatímco do prostoru se dere marmeládová sladkost meruněk s medem okyselená černým rybízem, u kůže se drží příjemný broskvový aldehyd a pokožku vám jakoby pokrývají jemné broskvové chloupky. Med je v závěru živočišný.

V jedné písni se zpívá "ať ti sám andělský chór zpívá písně větru hor, tóny sladkých nadějí". A těmito verši se zřejmě řídila i Marie Salamagne, jelikož její andělský chór přináší vůni šťavnatého krvavého pomeranče, rozmačkaného s cukrem, černorybízového sirupu a meruněk, které na chvilku necháme macerovat v medové lázni jen do té míry, aby cukrkandlově zesládly a nakonec je necháme prohřát s pomocí dřevité ambry. Vyzkoušet by podle mě měli hlavně příznivci Battito d´Ali.