Clemency Humiecki & Graef

Je obecně známá věc, že drtivá většina recenzí má omezenou platnost, jelikož člověk se s odstupem času parfémově vyvíjí a přesně to platí pro Clemency. Když jsem tuhle vůni kdysi zkoušela, přišla mi hrozně neučesaná. Až teď s odstupem času jsem asi konečně pochopila, jak to Christophe Laudamiel s poctou osobě matky myslel. Matkou je tu růže a ne jen tak ledajaká.

Jednou stranou je křehká a svěží ve spojení s medem z lipového květu vřelá, druhou stranou je kovově chladná, hrdá, odtažitá a vážná, ale jen do chvíle, než se rozhodne zkrotit zlobivého synka v podobě zdrsnělé zakouřené kůže. A provede to vskutku šalamounsky s pomocí vůně čerstvého křupavého pečiva, sklenice teplého mléka s kapkou medu, které nám naservíruje na dřevěném podnosu hned vedle vázy s pudrově sladkou mimózou.