Corallium (Eau de Parfum) Carthusia

Od značky Carthusia jsem nečekala žádný zázrak, jsou to pěkné, ale ničím neohromující vůně. Ostrov Capri mám zato hodně ráda a musím říct, že i Corallium mě příjemně překvapilo. To Středozemí ve vůni je, ale nijak prvoplánově. Mandarinka a bergamot i s nastrouhanou kůrou jsou schované pod bylinkami a sladkou myrhou. Suché teplé prachové pačuli a nahořklá šalvěj se prolínají do myrhy, až vznikne sladce balzamický a pižmový krém. A nakonec tady je i ten mořský vzduch prosycený vůní cypřišů.

Už zase to na mě tahle značka zkouší s údajnou atmosférou Capri. Tentokrát se mi snaží namluvit, že tam na okraji pláže rostou bylinky, hořká zeleň a nějaké ty citrusovníky. Najdeme tu i suchý cedr. Potom se už konečně objeví ta mořská pláž, pokrytá velkými kameny, které omývá slaná mořská voda. No jo, jenže ony se nám ty bylinky míchají i do té vody, což v kombinaci s horkými slunečními paprsky a teplým pískem působí dosti zatuchle :? . Teprve svěží mořský vánek (pižmo?) tu zatuchlost odnese pryč. Bohužel, on z té pláže taky odnese i ty kameny a nechám tam jen vzdušná dřeva se špetkou bylinek. Tímto to s to s celou Carthusií definitivně vzdávám.

Suchá, bylinná, studená; připomíná mi kus kamene pokrytý lišejníkem. Ta určitá nekompromisní a chladná tmavozelenost je podobná s Figue Amere (Miller Harris). Přemýšlím, jestli taková má být nebo se jen zapomněla rozvonět, ale cítím hlavně vavřín, pak zase vavřín, pak ještě, a pak nějaké to suché cedrové dřevo, špetku bergamotu, suché byliny… A tím to asi pomalu hasne.