Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články
© 2014 - 2026 parfumanie.cz
Používáme cookies, aby web fungoval správně, mohli jsme měřit návštěvnost a zobrazovat relevantní obsah. Nezbytné cookies jsou vždy aktivní, ostatní si můžeš nastavit podle sebe.
přijmout nezbytné
Zajišťují základní funkce webu, bezpečnost a správné zobrazení stránek, bez nich by parfumanie.cz nefungovala správně.
Analytické cookies
Pomáhají nám pochopit, jak návštěvníci web používají, abychom ho mohli zlepšovat, například anonymní statistiky návštěvnosti.
Marketingové cookies
Slouží k zobrazování relevantní reklamy a obsahu na základě tvého chování na webu.
Svůj souhlas můžeš kdykoliv změnit v nastavení cookies v patičce webu.
Více informací najdeš v zásadách používání cookies.
...znám jednoho a ten hraje ve skupině ZonaA a říkají mu Koňýk,nikdy jsem nepátrala po původu té přezdívky ale tipuju,že pankáči k sobě nečuchaj tak má asi něco s velkostí zubů...
Tenhle šimlík je rozradostněn a jen tak z bujarosti sebou zmítá ve stohu čerstvě nastohované slámy,převaluje svoje kulaté bříško ze strany na stranu a řehtá se...no jako kůň,kopejtka už ho neposlouchaj,cigárko dohořívá,popílek dělá dírečky v kostkované košili
Ta vůně je slunečná optimistická rozmarná,špinavá ,lehce uválená ale žádná neuklizená stáj,voňavá kůžička grošáka kuřáka,vlající sivá hříva a těžký boty až nahoru zavázaný,asfalt lepící se na podrážku v letním fesťákovym odpoledni
"Punk´s not dead,volové! "
No celej Koňýk...
(po vyvonění mi silně připomíná uzený vetiver z Un Air de Paris Spicy Dorin,velmi pěkné na občasný parkur mezi mydlinkami)
Drsná kůže s břízou, zpočátku bez sladkosti, pak trochu sládne, přidává se kouř a dřeva s kadidlem. Cítím tam každou složku a jsem zvědavá na drydown - ten je ve znamení sladší, tj, jemnější kůže. V začátku mi připomíná Cuir de Russie od Areej Le Doré . Závěr připomíná Le Gant od Byreda. Zajímalo by mě, kdo od koho opisoval. A podotýkám, že nic neshořelo ani neuhořelo:)
Vůně se mi moc líbí, díky, Andry!
Corpus Equus má být poctou bílému arabskému plnokrevníkovi, prvnímu koni, kterého Naomi Goodsir kdysi vlastnila. Zlopočasný Bertrand Duchaufour, můj oblíbený parfémový badass, mohl jako Alláh z hrsti větru koníčka stvořit, ale ne, to ne, v Duchaufourově světě hoří nebe, hoří stáje, hoří opuštěná hříbata, která už nikdy neuvidí keře planých růží a lísek tam ve výběhu, u plaňkových plotů. Ty shořely taky. Ploty. Růže. Lískové keře. Vše dodoutnává - sladce, animálně, kouřově, sladkobolně. S touto vůní mi není dobře, tak mizím...
Podľa mňa je to konská stajňa, ale z úcty k názvu som ochotná predpokladať, že má ísť o olfaktorické znázornenie rozkladajúcej sa konskej mŕtvoly. A to všetko bez použitia oudu! Je to dozaista umelecké dielo, ovšem nie každé dielo musím vlastniť...