Cuir Altesse David Jourquin

S tímhle názvem jsem čekala koženou pecku, ale zatím jsem musela tu kůži pracně hledat.
Našla jsem tady pomerančový likér s kardamomem, hřebíčkem a skořicí a dřevité pačuli, které připomíná usušené tabákové listy. Teprve pak, pomaloučku polehoučku pod několika okvětními plátky růže vykoukne jemná hladká kůže, ne ta drsná březová, ani ta semišová pudrová, opravdu nejjemnější kůže glacé rukaviček. A za ní sladce balzamický benzoin s vanilkou nebo spíše vanilkovým extraktem vyrobeným z vanilkových lusků naložených v brandy. Sladkost vanilky krásně doplňuje stále přítomné pačuli.

Značka David Jourquin je na trhu poměrně nová. Teprve loni vydali první dvě pánské vůně a teprve nedávno k nim přibyly dvě dámské a všechny se točí kolem kůže. Na oficiálních stránkách značky se sice dočtete v případě této vůně cosi o inspiraci 20. léty 20. století, večerním kabaretem, jazzovou muzikou a o básníkově múze, natažené na opotřebované kožené pohovce, kdy svou cigaretovou špičkou vykresluje do vzduchu kouřové arabesky, ale ať ji tam z ní něco najdete či nikoliv, faktem zůstává, že tohle je parádní "semišová" jelenice.

Na začátek vás přivítá sprškou pikantního kardamomu a poté si vypůjčí od své sestřenice Mon nom est rouge růžový pepř a krvavě rudou růži s krůpějemi červeného vína s hřejivým pižmem. Ale zapomeňte na muškát, dřevo, větrové koření nebo začouzené pryskyřice. Tahle růže si nechá od kandované pomerančové kůry s hřebíčkem obléct svůj kabát z jelenice, nasadí prstýnek, v němž má místo drahokamu zasazenou hořkou mandli, přes tvář si přetáhne "sametově" zelený chyprový závojíček a společně s vanilkovým (a taky kapku hřejivě medovým) benzoinem si odchází užít svůj večer.