Daim Blond Serge Lutens

Sedím na zemi v šatně, z pravé strany ke mně doléhá zvuk lehce rozladěných houslí, zleva slyším Snoop Dogga a jeho líné "wiggle, wiggle, wiggle". Já zírám na svá kolena, právě jsem zjistila, že mám určitě ten legendární tukový val na vnitřní straně kolen, o jehož existenci jsem neměla tušení do chvíle, kdy o něm rozpoutala debatu Mutzi. Navíc mi přijde, že jedno moje koleno je divný. Fakt divný. Zvlášť v tomhle světle... Vzdychnu a trudně /velmi trudně/ si prozpěvuju...

"Koleno samo světem jde,
jen koleno, víc nic!
Není to strom, stan taky ne,
jen koleno, víc nic!"

V tom se otevřou dveře, ozve se: "Chytej!" A než stihnu zvednout ruce, odrazí se mi od nosu čokoládový bonbon. "Seš pomalá." Hmm... "Taky tě mám ráda..." Opatrně rozbaluju čokoládovou kostičku. Vedle ucha jeho nadšený hlas: "Je fakt výbornej, bílá čekuláda, oranžová náplň, asi pumeranč." /Někdy je roztomilý, když mluví jako Kája Mařík. Někdy ne. Ne když máte existenciální problém s koleny./ "Ten tvůj pumeranč bude spíš nějaká meruňka, ale ta bílá čokoláda je fakt výborná. A ne, neříkej, že tenhle bonbon půjde rovnou do ledvin. Nepůjde. Mně určitě ne. Mně tak do toho špeku na koleně. Ale víš co? Chutná jako Lutensova Daim Blond." Zvedne obočí: "No žejo?!"

Je to tak. To mi trochu zvedlo náladu. To poznání samo o sobě, člověk se musí umět radovat z maličkostí. Daim Blond je taková posh vůně, ne úplně sofistikovaná, spíš když si chcete dodat alespoň ten pocit, když už realita je poněkud všední. No a na Lutense je to trochu nuda, taková ta úlitba mainstreamovým bohům, která asi musí jednou za čas přijít. Taková angorská kočička s rodokmenem. Jenže já mám radši zjizvené toulavé kočky, které chodí spát ozbrojené po zuby.

Rybízová marmeláda v závěji pudru. U Lutense to zní skoro až svatokrádežně, ale D.B. mi spolu s L'Eau Serge Lutens připadají tuctové.

dovolim si svoji historicky prvni recenzi: mam to uplne opacne nez damy prede mnou. nastup je krasna nadpozemska merunka, kamaradka to zhodnotila jako "idealni pro pobihani po jarni louce", o dve hodiny pozdeji prichazi vystrizliveni, kdyz dam ke svemu zapesti pricichnout sve matce: "vonis jako zpoceny podpazi prestrikany vonavkou". mati ma pravdu. vune se na mne rozvinula do podoby starsi korpulentni pani, ktera celej den stravila v pretopeny kancelari oblecena do polyesterove halenky a cestou domu se vpodvecer prestrikla svou oblibenou ovocenkou. skoda:)

= nástup je hroznej(…kdo mi to, sakra, doporučil?!) – surová kůže ve větru z kardamonu,
hm, pak změna, a měním/„polevuju“ na: viz moudjahidine
+ pro mě stejně „nenositelné“.
Za prvně – vůně se drží jen těsně na kůži,
za druhně – vonět jak křivák pokecanej šťávou z meruňkovýho kompotu.?.,
to nee,
no a nakonec – doprkýnka práce.!.,
co TO je za cukroví?!
Balí se čokoládové pralinky plněné apricot fondánem do velurových pytlíčků či krabiček se sametovou mašličkou.?.,
a můžu to sníst, prosím.?.
Ultra sexy vůně.
( …kdo pro mě vidí tuhle vůni, tak děkuju za mega kompliment…)

Daim Blond patří do luxusního ohozu, jinak ztrácí/nemá to kouzlo…
04/04/13

Po prvním přičichnutí jsem si zoufale povzdechla. Tohle by měla být dámská vůně, kde je ta dáma? Natrpklá vůně hlohu je totiž doslova umlácena ostrým kardamonem. No ale stačila chvilka a dáma se přece jen objevila. Rozhodla se sezobnout pár sušených meruněk a k tomu si přepudrovat nos. Pudr ovšem nestačí, dáma se totiž chystá na procházku, takže si ještě před odchodem nakrémuje ruce a vezme semišové rukavice a konečně může vyrazit.