Dolce Vita (Eau de Toilette) Dior

Takto nějak může vonět štěstí. Vůně šťastných okamžiků. Chvíle, kdy mě třeba mezi stíny zelení obsypaných stromů pohladí sluneční paprsek po tváři. Kdy odněkud zavoní květiny a kolem zní ptačí zpěv. A plno jiných drobných radostí skládajících se v dokonalou porci štěstí.
Dolce Vita mi voní trochu po květinách, trochu po ovoci a maličko po skořici a santalovém dřevu. Má v sobě svěží lehkost, řekla bych až rozvernost, ale zároveň hřeje a pulzuje životem. Skvělá vůně!

"Sladký život" nemůže být samozřejmě jiný než sladký - sladké kytky, sladké ovoce, sladké koření, sladká vanilka. Sladké - nikoliv přeslazené, protože sladkosti je tak akorát. Pěkná orientálka do chladnějšího počasí. A bezvadně drží.

Skořicové parfémy ve většině případů miluju. Tady se objeví ihned po osvěžující růži a citrusových tónech magnólie s podobnou nasládle pikantní špičkou podobně jako ve Feminité du Bois (Shiseido). A když jsem se následně podívala na jméno parfuméra, zjistila jsem, že se mi nos vůbec nezbláznil. Pierre Bourdon Dolce Vitu vytvořil jen o pouhé tři roky později.

Avšak zatímco ve FdB pro Shiseido použil jen kousek broskve a švestky a další koření, tady je těch broskví a přezrálých a kandovaných meruněk na můj vkus už nějak moc. Rovněž hustá vanilka s coca-colově perlivým otočníkem v základu zřetelně převažuje nad jemně kořenitým santalem, čímž sice doslovně odpovídá první polovině názvu, jenže na můj vkus je už příliš sladká, ale hlavně málo orientální a ne tak propracovaná a to jak před reformulací, tak i po ní.