Eau de Dolce Vita Dior

Sluncem prohřátá rozkvetlá letní louka, částečně posečená, s vadnoucí trávou a květinkami. Jemné nasládlé květiny s lehkým nádechem nahořklé pomerančové dužiny. Název sice odkazuje k Dolce Vita, ale podobnost je mezi nimi prakticky nulová - nasládlost květin v Eau de Dolce Vita má do sladkosti Dolce Vita věru daleko, předaleko.....a pro mě osobně je proto zajímavější.

S Eau de Dolce Vita se nedá nic zkazit. Žádná přeslazená ovocenka, ani citronová svěženka. Lehká, příjemná. Evokuje mi vlhké dřevo, zeleň se špetkou trpkosti. Navoním se a zavřu oči - je ráno a jsem na procházce uprostřed lesní pěšiny. Vnímám lehounký opar. Ticho. Klid. Na cestě leží kmen porostlý mechem. Ve větvích se leskne pavučina s kapkami rosy. V dálce vidím převalující se chuchvalce mlhy nad rybníkem. Pak přes ně začnou pronikat sluneční paprsky. Nejdřív nenápadně, pak stále silněji. Cítím se tak pokojná. Zlatá barva se mísí se zelení a les se probouzí. Vracím se domů a cítím mír v duši...
Myslím, že tahle vůně se nemůže vysloveně nelíbit, a to ani při koupi na slepo.