Eau de Gentiane Blanche Hermès

Modrosivost osamělé holubice.
To jsem já.
V té barvě.
V těch křídlech.
Ve svobodě.
I v osamocení.
Však víš...
Hořce...
Ty tmavě modré hořce a v nich my dva hořce spolu.
Hořce kdysi v dětství na krkonošských lukách, na Horalkách, doma na skalce, teď v tvých očích, kdo by to.byl čekal, viď...
Že si budeme vonět po suchém sladkém koření neznámého druhu.
A ve mně, v mých očích, křídlech, ten zlatě stříbřitý prach z šedých kosatců, je to už tak dávno, co jsi ten květný střelný prach zapálil, stále jemně, tiše, omamně doutná...

//... sladký tón sametového hořce + pylový kosatec + medové kosatcové máslo + tmavé, ale jemné, kadidlo...//

Nasládlé pudrové květiny osvěžené trpnou zelení leží na hladkém dřevěném stole v horské chalupě vymalované hlinkou. Zajímavé. Projekce je slabá, výdrž stěží hodinová.

Mezi hermesovskými kolínskými zvláštní a tak trochu podivná vůně - zpočátku suché byliny s kouřem, později zelené byliny se zvláštní "vodovou" svěžestí. Ale připadá mi vysloveně pánská.

Na rovinu přiznávám, že absolutně netuším, jak voní hořec, ale jestli jsou to ty pozvolna se sušící fíky, které zde cítím, potom se to v kombinaci s vlahým ellenovským kosatcem povedlo mnohem víc než taková Aqua Allegoria Figue Iris. V další fázi už jen obojí zlehka prohřeje trocha kadidla a zároveň se přidá i hrst bílého pižma, aby vůně neztratila svou svěžest. Jediným problémem je, že při její slabší koncentraci je do hodiny pryč.

Krásny závan jemného horca, kto bol na slovensku na horách a vnútili mu jeden „horec“ vie o čom hovorím, akurát že skončil tak rýchlo, ako ten slovenský v krčme…takže ešte jeden pokus s väčším množstvom zo vzorky (parfém myslím, nie chlast:-) )…pekné, je to jemné, hladké až saténovo kĺzavé, nesladké, nahorkasté, ale nie ostré, ľahko chladive..ale veľmi slabé a prchavé…

Snaha vytvořit kolínskou bez citrusů se autorovi povedla. Citrusy žádné, svěžest neoddiskutovatelná, minimalistická. Překvapivě drží na kůži několik hodin, i když se vyrábí pouze v koncentraci EdC. Při jednom poledním přestříknutí jsem ji cítila z kůže od rána do večera a druhý den ráno o sobě dávala vědět její nahořklá stopa.
Během dne jsem nezaznamenala žádnou změnu vůně, celý vývoj se odehrává jen v prvních minutách, ale pak už se usadí v takové velmi suché směsi kvetoucích horských bylin. A večer po druhém převonění mi chvíli připomínala vůni hořké čokolády (úplně bez cukru).
Typuji, že si ji oblíbí spíš muži než ženy. Osobně si ji nepořídím, ale rozhodně se mi líbí.
(29 08 09)