Eau Divine Divine

Pořídila jsem si ji jako čerstvou novinku v létě 2010 (na trh byla sice uvedena na podzim roku 2009, ale pro značku, která nechrlí vůně každý rok, to stále byla žhavá aktualita) v pařížském butiku a dodnes si pamatuji na ten osvěžující pocit, když mě prodavačka před odchodem navoněla a Eau Divine pak porážela i nelibé závany metra. Stala se mou věrnou společnicí zejména při letních výletech do přírody. Citrusy a bylinky (podobně mi voní citrónový tymián), troška čerstvého zázvoru a vůně dřevěného prkénka, na kterém někdo právě nakrájel koriandr. Vůně je to opravdu lehounká, je to voda – ale voda, která zalévá divoce zarostlou zahradu (všelijaká zeleň, nějaký ten plevel, ale zároveň rozkvetlý pomerančovník). V závěru se voda vpije do teplé půdy a nepatrně zesládne.
Na výdrž si nestěžuji, z oblečení je cítit jako kterákoliv parfémová voda.

Nepříliš sladká zázvorová limonáda, ozdobená nahořklou limetkovou kůrou a pomerančovými květy plnými prachového pylu a nektaru - ovšem nic přeslazeného, právě naopak A spousta zelených fialkových lístků. Po rozvonění lehká pudrově zelená pižmovka, ve které se k fialkovým lístkům přidalo i pár stébel svěží mladé trávy. Takhle voní bezstarostnost...

Hořký citrón, štiplavý zázvor, avivážové květiny, nasládlé květy fialky, sametové zelené fialkové lístky a prašné pižmo se zatuchlou ambrou. Výdrž se pohybuje kolem hodiny.

Úvodní mohutý závan badyánu mi na kratičký okamžik typově připomněl vůně jako L´Heure Bleue či Apres l´Ondée jen s postatně lehčí mandarinkou. Avšak následný čajový tón s nasládle pikantním zázvorem a kardamomem jasně ukázal, že tahle vůně je opravdu spíš eau, rozuměj kolínská.

Pomerančový květ tu je naprosto minimálně sladký a společně s bílým pižmem příjemně osvěžuje a dodává zázvoru na perlivosti, zatímco ambra vůni zase zlehka zahřívá. A co se mi líbí, je poměrně autentická nebonbonková fialka, která to v drydownu zase z kontextu klasické kolínské celé vytrhuje, tedy až na tu slabší výdrž.