Eau du Fier Annick Goutal / Goutal Paris

Na francouzském osmoz jsem se dočetla, že nápad na tuto vůni pochází ještě od Annick Goutal na základě žádosti jejího manželka, hudebníka, milujícího cestování do vzdálených zemí a samotný úkol dotáhla do konce až Isabelle Doyen. No ale já si tak říkám, jestli ve volných chvílích nedělal i automechanika nebo opraváře ropných plošin. Protože Eau du Fier rozhodně víc připomíná toto prostředí než loď s hrdými námořníky, převážející černý čaj a koření či co to bylo za oficiální bláboly kolem.

Ropná plošina se dostavuje po úvodním osvěžení z hořké pomerančové kůry a v plné polní – kam se hrabe Tauerova Lonestar Memories. Pak si náš opravář/mechanik odejde dát horký čaj ze spařených zelených čajových lístků, ochucený hřebíčkem a značně opatlaný dehtem a vším možným a začouzený kouřem se jde naložit do koncentrované solné lázně. Hehe, už dlouho mě žádná vůně tak nepobavila nehledě na nenositelnost.