Eau du Sud Annick Goutal / Goutal Paris

Osobně mě velmi příjemně překvapila, i když se v těch svěžích vůních ocitla spíš náhodou (pro mě).
Já ji vůbec nevnímám jako zelenou chypre a neshodnu se ani s jedním popisem. Nemám tam ani pačuli, ani větvičník. Spíš citrusy na nějakém výrazněji sladkém podkladu a aldehydy? Líbí se mi moc. Tahle fáze trvá opravdu hodně dlouho a nakonec se objeví i to zelené chypre.

Hodně zelená klasická chyprovka....

Podle oficiálních informací byly inspirací pro vznik této vůně cesty Annick do Provence a Toskánska – vzpomínka na bezstarostné léto, hřející sluníčko a dlouhé večery, kdy se zdá, že denní světlo bude trvat věčně. Až sem bych celkem souhlasila. Začíná hodně svěžími, mírně nazelenalými citrusy. Ty jsou později vystřídány čerstvou bazalkou a mátou, které se zvolna promísí s limetkovou sladkostí. V jemně dřevitém základu jsem se velmi těšila na uváděné chypré tóny větvičníku, pro mě jsou téměř neznatelné. Naopak mě ruší zničehonic objevivší se pudrové tóny s lehkou zemitou zatuchlostí, kterou přičítám pačuli.

A teď dokončím ten zbytek, že by ve mně Eau du Sud vyvolávala chuť zakousnout se do lahodného ovoce a spláchnout žízeň studenou vodou ve stínu římských oblouků, to říct nemohu, spíš bych to viděla na letní večer na verandě s mísou zeleninového salátu ochuceným balzamikovým octem a sklenkou vína. Jedna věc mě ovšem překvapila, byť se jedná koncentrací pouze o EDT a navíc „letní“ vůni, které jak známo u této značky neoplývají extra výdrží, Eau du Sud ji má podstatně lepší.

Horké, horké, horké citrusové šupy, keď vyprchá ich prvý úder, derie sa na povrch chypre duša vône, nie až taká drsná, ako niekedy chypre vedia byť, ale jednoznačná…pri­pomína mi trochu skrotenú Diorellu, alebo zjemnený Cristalle
Po rokoch - cítim viac citrusov a menej horkosti. Ale tú zjemnenú chypre dušu to má ale skôr do uhladenosti než že by bola krotkejšia. Skvelá vôňa toto.