El Attarine Serge Lutens

Hladké, medově sladké dřevo s trochou opalovacího krému zapomenutého na poledním slunci - v této podobě vydržela několik hodin. Poté se přidalo něco málo sladkého sušeného ovoce (meruňky?) se stopou kari koření.....výsledkem je kombinace sice zvláštní, leč ve výsledku příjemná. Vůně je na lutensovské poměry značně umírněná a vlastně i do jisté míry nekonfliktní....

Zralé, sladké, skoro až moučné (ale jenom skoro) fíky a datle posypané špetkou kari ala hodně odlehčená Arabie – a k tomu naprosto fantastické exoticky tělesné hebké a teplé pižmo, které, kromě toho, že evidentně patří někomu, koho v místních luzích a hájích standardně nepotkáte, je mi velmi povědomé z nějaké jiné vůně. Nejedná se o žádnou známou nemytou stáj, ale je to fyzično non plus ultra. Aziyadé jak vyšitá v podání SL (zajímavé, že jsou obě téhož roku uvedení na trh), pro mě lepší, protože A. obsahuje něco, z čeho se mi dělá částečně nevolno – možná je tělesná přespříliš.