El Born Carner Barcelona

Gurmánka jako řemen! Sytá vanilka, santal a skořice s porcí nešizeného medu, to vše zaváté oblakem vůně kvalitního doutníku.

Začíná se lehce zostra, ale pak El Born postupně krásně zjemní a sametově se vpíjí do pokožky. Úžasná výdrž.

Vůně nese název středověké barcelonské čtvrti s křivolakými uličkami se spoustou kaváren, vinárem a rozličných obchůdků, kde se soustředili umělci a řemeslníci ze širokého okolí a kterou si tak můžete představit jako takový španělský Montmartre. Inu tu spojitost s Barcelonou bych brala opět s rezervou, ale to posezení v kavárně sedí.

Vůně sladké kávy se objevuje ihned po nahořklém citrusovém úvodu s nazelenalou andělikou. Je vydatně zalitá medem a tekutým karamelem a kouří se z ní (směs pryskyřic). Kdesi u dna toho velkého dřevěného šálku tušíte natrpklý zelený fík, jenže to byste si tam nesměli přilívat další a další karamel. Milovnice slaďáren si tímto jistě přijdou na své, no mně z toho tak trochu trnou zuby.

…vune se dobre cte…
Úvod – to je med.
Pak medovina lehce naředěná horkou vodou s delikátním naovocnělým nádechem.
A ještě pak je to rychle –
káva,
oříškovočokoládové capuccino říznuté silnou kávou vmíchávané do fondánu z černé/vysoko­procentní čokolády.
Opět se objevuje ono zmiňované ovoce, opravdu pouze probleskuje, protože je schováno pod fondánovou pastou…
…vůně houstne a v tomto momentě cítím pačuli a medový tabák.
Naštěstí – pro mě – u sladkého tabáku nezůstane, a El Born se přehoupne do své konečné podoby –
nadychaná šlehačka pohupující se na hladině kávocapuccina politá karamelovým topingem sypaná na drobno sekanými piniemi.
Delikatesa.