Fareb Pierre Guillaume / Huitième Art Parfums

Dle oficiálních stránek je název vůně akronymem, který v sobě ukrývá jejich pět hlavních atributů: svěží (frais), aromatická (aromatique), pryskyřičnatá (résineux), kořenitá (epicé) a dřevitá (boisé). Tak jestli šlo Pierrovi jenom o tohle, to se tedy tentokrát moc nepředvedl, protože ty jednotlivé přechody mi nějak nejdou dohromady.

V podstatě to vypadá následovně: na úvod tu máme svěží zelené bylinky, za nimi následuje něco koření v čele s kmínem a kari. To by ještě šlo, ale ty krystalky zkaramelizovaného cukru, které již zde vystrčí růžky, tam jsou jako proč?

O něco později nás krámek s kořením opouští a najednou tu máme teplým pouštním pískem a prachem ošlehanou, jemně zakouřenou kůži. Dokonce vítám i to, že je ochlazována mátou, jenže ona se nám ta kůže nakonec začne máčet v tom zkaramelizovaném cukru nebo ještě lépe ... vzpomínáte na Cuir Belugu, která v prvních chvílích voní po rumových pralinkách, jak to popsala 1Miru?

Zatímco v CB ta vůně zmizí po pár vteřinách, tady se v základu rozjede naplno. Ne, že bych Pierrovy sladkosti neměla ráda, ovšem tady je to v kombinaci s tou zakouřenou kůží a chladivou zelení opravdu jak pěst na oko, protivně upatlané.