Femme (1989) (Eau de Toilette) Rochas

Sušené meruňky s kapkou citronu a dvěma kapkami medu, do nichž nasledně spadlo semínko kmínu (to jsem ale našla tak po pěti letech známosti s touto dámou). Nejspíš jsou to počáteční mimikry rozmarýnu a hřebíčku, které později vnesou do medu zvláštní slaný nádech. Ve vonné směsi je med postupně nahrazen kyticí plně rozkvetlých květin v horkém letním večeru. Více než dva střiky nejsou nic pro subtilní éterické děvče, které by vůně převálcovala, ani pro nápadnou ženu s výraznèjším typem oblečeni a líčení, již by máchnutím proutku proměnila ve světskou až pouliční dámu. Vhodným substrátem bude žena narozená ještě v ČSSR, neprůhledná, v oděvu tón v tónu s jedním elegantím doplňkem.
Styčné body s jinými vůněmi - meruňka z La Panthère Parfum (ta s černým proužkem), Jour d'Hermès a Soir de Lune pro ten medovo květinový tón.

Pravda - začátkem se prohnal živočich, ale díky jeho hbitosti mi jeho mírná "zpocenost" ani nestihla nějak zásadně vadit. A pak už jen ovocně kořeněná vůně se sladce zakouřenou kůží. Opravdu krásná chyprovka, příjemně nasládlá....celá taková hladce "vláčná".

Po rozležení sladší výraznější Mitsouko, tudíž za mě 100% krása a lituju, že jsem si jí nepořídila dříve.