Fleur de Peau (Eau de Parfum) Diptyque

Seděli jsme na rozpadající se zdi staré farní zahrady - my dva, tichý soumrak a přikrádající se narůžovělá tma. S lehce nachýlenou hlavou se díváš na moje dlaně, prsty... Na desítky malých jizev, upomínek na dětství. Kočičí škrábnutí i stopa po ostrém seknutí /bylo mi šest a babička mě učila štípat třísky/. Lehce přejedeš bílou rýhu prstem a tichem začnou plout slova:

Někdo podědí klobouk z veluru
či ložní prádlo, postříbřené lžičky.
Tys zdědila jen dříčskou náturu,
to přísné věno od babičky.

Ano...

Ty vlastně ani nevíš, že jsem opravdu zdědila klobouky, ložní prádlo, stříbrné lžičky... To není důležité. Z těch podstatných věcí stojí v popředí jedna jediná - díky babičce vím, jak voní domov, klid, bezpečí. Otevřeš dveře, nadechneš se - a víš, že jsi doma. I kdyby ses vrátil po letech z vyhnanství, slepý a hluchý - ta vůně ti ukáže a řekne vše. Čistý vzduch právě vyvětraných místností. Vydrhnutá podlaha. Kostka bílého mýdla na umyvadle v koupelně. Vyvařené, naškrobené a vyžehlené utěrky, kapesníky, ubrusy, sněhobílé povlečení. Květiny ve váze. Amarylis na bílém okenním parapetu. A v sobotu dopoledne Český rozhlas Praha a Kolotoč. To je moje doma. Jediné. Navždy. Bílá čistota, ani zrnko prachu, mýdlo, květiny a naškrobené prádlo.


Jakpak je dnes u nás doma?
Jestlipak tam ještě hučí jez...

Mademoiselle Iris …

Zprvu lehce odtažitý, zároveň však semišově hebký, kosatec se ponoří do teplé lázně plné duhových bublinek a vonící po růžovém oleji, který tu původní semišovou suchost potáhne tenoučkým mastným filmem.
Elegantně přítulná vůně.

...růžovým pudrovým pepřem zasypaný kosatec.
Pudr a šminky.
Křehké.
V nude a jemně pastelových růžových odstínech.
Růže - delikátní, nadýchaná, hedvábně mýdlová, jemně pižmově nasládlá.
Měkká čistota.
Čerstvý vzduch.
A
bezstarostnost.
Tvář se mi roztahuje do šťastného úsměvu, vím...
...ano, opravdu to v člověku, to jediné nadechnutí, evokuje krásné okamžiky z dětství, klid a bezpečí z míst, kde jsme to tak milovali...
Křehoučká, čistotu evokující, pudrově kosatcová vůně s mýdlovými bublinami ochucenými růžovou esencí a změkčovaná pižmem z objetí...

Je probuzením do jarního rána s ranní rosou. Na vaši postel dopadají první slunečné paprsky mošusového semínka. Nasajete vůni kosatců s lehoulinkou mrkvovou notou ve váze na nočním stolku. Protáhnete se ve vaší čerstvě povlečené posteli, provoněné růžovým mýdlem a pak se dostaví onen křehký a romantický, nasládle pižmový kosatec, který vám vykouzlí úsměv na tváři a vyvolá pocit něčeho důvěrně známého podobně, jako dokáže Peut-Etre od Lancome.

Je to jako vrátit se domů. Vrátit se do dětství. Někam, kde to důvěrně známe.
Vracíme se domů, vcházíme do předsíně, vdechujeme tu známou vůni. Byt je čistě uklizený, vzduch voní jako čistě vyprané prádlo v prádelníku s růžovým mýdlem. A už je tu maminka, skloní se k nám a obejme nás, cítíme její kůži, mýdlo a kosatcový pudr. Jsme v bezpečí.