Floriental Comme des Garçons

Pozdní večery z počátku září, které pomalu houstnou v doutnavou švestkovou tmu. V ní se může stát všechno a nic. Můžeš potkat kočku Šklíbu. Projde kolem tebe, zdánlivě si tě ani nevšimne, ale její ironický úsměv cítíš v týle ještě dlouho poté. Můžeš se propadnout do horkem se tetelící povidlové bažiny, stejně jako tě může pohltit pohyblivému písku podobná duna koření rozdrceného na prach. Kouř se ti proplétá mezi prsty a ty se ho držíš jako Ariadniny nitě, necháš se jím vést až k prvním purpurovým červánkům, které se však promění jen v další sametovou tmu noci z počátku září...

...teplé a současně pepřem chladivé, kadidlo.
A malířská paleta se zbytky už zasychajících barev...
Vůně pro bohéma do výtvarného ateliéru.
...a nebo, ano, jak píše ve své recenzi jerry .
Takže nic pro mě. Moje duše nelétá v oblacích...

Díky Lutensovým Fille en Aiguilles a Chypre Rouge jsem dlouho žila v přesvědčení, že rudooranžové jehličnaté vůně vedou jen do hlubokých temných hvozdů. Až Floriental mě zavedla bosky na romantickou lesní procházku za letního soumraku, vedoucí podél zurčícího potůčku po pěšině vystlané kobercem z rezavého borovicového jehličí a zásobou sušených švestek, macerovaných v alkoholu se skořicí a hřebíčkem.

Sladkou pryskyřicí napuštěné suché smrkové dřevo, zahalené sladkým kadidlem a sladkým pepřovým prachem. Po rozvonění ještě vykoukl ždibeček sušené švestky. Má hodně společného s Idole (EdT) od Lubina.