Fusion sacrée obscur Majda Bekkali

V případě tohoto posvátného spojení Betrand nachystal pánům nejprve panáka rumu, kořeněného pikantním kardamomem, zakápnul hořkým neroli a přihodil snítku aromatické bylinné levandule. Hned potom dostanou k pití sklenku sladké pomerančové šťávy.

A u pití zůstáváme i po rozvonění, konkrétně u šálku krémové bílé kávy (u dámské verze to byla pouze špetka mleté kávy v úvodu). A pozor, ani o hladu nezůstaneme! Dostane se nám cukrově sladké hrušky, ozdobené dvě hlavičkami hřebíčku a jahodové žvýkačky v podobě tuberózy, což je asi jediná spojnice mezi oběma verzemi.

A je libo ke kávě i nějakou tu sladkou karamelku, lékořicový pendrek a vanilkový krém? Žádný problém. A kde že je ten orient nebo alespoň orientální kavárna? Nebojte, je tu taky. Ve stojánku na stole se nám pálí vonné santalové tyčinky a z pootevřených dveří kuchyně se k nám line kouř ze všech těch vařících se laskomin, které se tam připravují.

Dojezd je opět vzdušně cedrový, jak je u Betranda dobrý zvykem, s přetrvávající karamelovou stopou. A když nad tím tak přemýšlím, vůbec nechápu, proč byla tato verze označena za pánskou, když vůbec pánská není. Jen je gurmánštější, originálnější a vůbec povedenější než verze clair. Intenzita a výdrž jsou pochopitelně znovu excelentní.

Čajovna. Ovocný tabák z pár vodních dýmek se mlžně rozplývá v malém uzavřeném prostoru, prach usedá na hromady polštářů a na vzorované tapisérie na stěnách, v hliněných konvičkách je horký, čerstvě zalitý jasmínový čaj. V tlumeném světle je slyšet bublání a tlumené hlasy. Tuhle je potřeba otočit uhlík a opadá trochu popela, tuhle se tabák trochu připálil, tuhle to chtělo o půl uhlíku míň, protože to táhne až moc, a možná je ta kombinace jahodového a jablkového tabáku trochu divoká (a prý je to tuberóza a sladká hruška). Hezké. Autentické. V závěru jde do gurmánska a hodně zesládne karamelem, vanilkou a cukrovou vatou s trochou dřevitosti.