Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články
© 2014 - 2026 parfumanie.cz
Používáme cookies, aby web fungoval správně, mohli jsme měřit návštěvnost a zobrazovat relevantní obsah. Nezbytné cookies jsou vždy aktivní, ostatní si můžeš nastavit podle sebe.
přijmout nezbytné
Zajišťují základní funkce webu, bezpečnost a správné zobrazení stránek, bez nich by parfumanie.cz nefungovala správně.
Analytické cookies
Pomáhají nám pochopit, jak návštěvníci web používají, abychom ho mohli zlepšovat, například anonymní statistiky návštěvnosti.
Marketingové cookies
Slouží k zobrazování relevantní reklamy a obsahu na základě tvého chování na webu.
Svůj souhlas můžeš kdykoliv změnit v nastavení cookies v patičce webu.
Více informací najdeš v zásadách používání cookies.
Jemná citrusová kolínská, ze které původní Habanita sem tam vystrkuje jen špičku prstíčku. Postupně se ale odvážila trochu víc a ozdobila se věnečkem sladkých květin a stříkla na sebe Chanel No. 5 Premiere (ten původní z roku 2008, více pudrový). Přes všechny tyto maskovací manévry ale sladká horká živočišnost původní Habanity (byť v tlumené podobě) ve vůni zkrátka je.
Vanilková vůně, nepudinková a nemoderní. Má v sobě něco z klasického Shalimaru, pudrový nádech vanilky mi připomněl i Teint de Neige. Postupně se nade vší pochybnost objevuje původní Habanita, kouřová, kořeněná, živočišná a padnoucí ke koženému oblečení. Ale také zaprášená, obnošená a uschlá, přitom sladce ulepená. Možná odlehčená kolínskou, ale asi to není vůně pro mě - v teple si připadám jako omatlaná starou pěnou na holení.
Habanita krížená s jemnou dámskou kolínskou. Začína typicky bergamotovou kolínskou, postupne sa pridáva notne rozriedená Habanita. Znie to divne, ale je to veľmi príjemné.
Ano, je to Habanita, ale tak nějak čerstvá a jemná, vyspaná do růžova se zastavila u toaletního stolku. Napřed otevřela lahvičku se Shalimarem, lehce přivoněla, pak zaváhala nad Chanelem No5, ale oba zase postavila na stolek a ponechala si svou vlastní vůni, jen pár kapek citronády jí zůstalo na rtech a kvítek ve vlasech, když vyšla s mandolínou na sluncem zalitou vyprahlou dřevěnou terasu...
A flakonek je sám o sobě šperk.
Kubánka se smyslně rudými rty v kožených rukavičkách mě před třemi lety vyloženě nadchnula a právě proto mě zajímalo, jak bude vypadat její mladší nevlastní sestřička. I ona nejprve usrkává citronádu, okořeněnou špetkou muškátového oříšku. Protože jí ale ještě nebylo osmnáct, tabák u ní nenajdete, za to pytlík fialkových bonbónů ano.
Po matce Evropance zdědila smetanově bílou pleť, po kubánském otci zase smyslně rudé rty a husté havraní vlasy, které voní po máslově ovocném ylangu. I její vzdušné polibky, které posílá během smyslného flamenca po dřevěných parketách vetiverově zakouřeného tanečního sálu, jsou vanilkově sladké.