Hiris Hermès

Do chladného ranního oparu se pomalu prodírá sluneční svit, květiny se probouzejí a jemně voní. Kosatce se pyšní velkými květy v odstínu světlounce modré. Jejich barva je stejně něžná jako jejich vůně. A vše zdá se být tiché, klidné a v pořádku.
Vůně něžná, klidná, takřka zasněná s kosatcem krémově hladkým, sladkou růží a několika tenkými lupínky bílé mandle.

Je naaadherny!! detstvo, jar a víkend u mojej babi...tam na dvore kvitli pri vlhkom tehlovom múre.

Zpočátku mrkvička – sladká, čerstvě nastrouhaná šťavnatá karotka. Postupně nastoupil dřevitý suchý kosatec a byliny, a to vše poprášené nasládlým pudrem. Netrvalo dlouho a vůně se trochu zjemnila – zpod pudru vykouklo čerstvě usušené sladké seno a slabý cedr. Nakonec se prosadil zpět pudrový suchý kosatec.

Verze 2014: Po karotce ani památky (bohužel, protože já mám karotku na celém Hirisu vlastně nejradši) – nezbyla po ní ani trocha suché natě… Začátek má podobu dřevitého suchého kosatce, mezi kterým se prolínala jemná, leč znatelná, vůně nových kožených rukaviček (vůně možná až trochu živočišná). Finále je stejné – dřevitý suše pudrový nasládlý kosatec. Velkým pozitivem je výraznější intenzita a znatelně delší výdrž.