Iris Cendré Naomi Goodsir

...začátek na můj vkus příliš zeleně dřevitý. Byť fialkou a bergamotem, ale i tak...
Po chvilince ovšem
sládnutí, jemnění...
...jo, fakt jo, hebká mandarinka, resp. tangerinka, hedvábná, poletující měkoučká saténová sladkost onoho ovoce,
a to po další chvílí začíná tmavnout...
Fialky, tekutý černofialový, delikátně dřevitý tekutý kosatec s tinkturou z tangerinek se vpíjí do tmavokhaki tabákových listů...
Barevně lahodný tabák.
Siesta na ntou...
(a to nejlepší nakonec - nakonec se přidají ještě i tlumené stopy kůže...)
((tak takovýhle kosatec jo, protože to není kosatec, ale vymazlená kůže))

Měkký prachový kosatec se šťávou ze sladkých zralých citrusů. Ovocný nádech osvěžuje a nenechává ho spadnout do přílišné melancholie ani pastelové pudrovosti fialky, které je zde jen pomálu. Zpočátku polojasné nebe se rychle zatahuje těžkými šedými mraky. Kosatec se zahaluje do vůně transparentního kouře bez kudrlinek a do koženého labdana jako do dlouhého pláště. Jako mávnutím ruky ukazuje svou pravou tvář, s krásnými rysy ale zrcadlící příliš tíhy. Jeho srdce ale ještě není bez citu, prohřívá ho propolisová ambra a suché tabákové listy. Vytváří protipól šedavé nostalgii kosatce a společně tvoří velmi neotřelou kombinaci. Po rozvonění má styčné body s krásným drydownem z Bois d'Ascese - stejná značka, stejný parfumér.

Kosatec je zpočátku hodně mrkvičkový s trochou štiplavého koření rozemletého na jemný prach, ta prašnost je dost výrazná a asi už vím, proč tenhle kosatec má přívlastek cendré, tedy popelavý. Ledaže by se jednalo o nějaký specifický druh kosatce. Vzápětí začíná připomínat Iris Nazarena, protože se u něho objeví kožený tón labdana. Zní to asi divně, ale je to celé hodně originální a povedené. Po mezihře s prachově pudrovými fialkami, které ležely v místnosti, kde se pálilo kadidlo, se vůně pomalu uhlazuje balzamickou ambrou, ale místo vanilky v ní jsou tabákové lístky.