L'Eau Guillerette Anatole Lebreton

Tichá radost.
Jako když dítě najde v trávě zlatohlávka.
Jako když se Máša zamilovala do Veršinina.
Nepopsatelná, nezachytitelná něha.
/A ještěže ji nejde uchopit, nakreslit, schovat do sklenice a pevně uzavřít zlatým víčkem./
Májové kalendy, nóny i idy.
Ranní déšť, chladný, osvěžující, citrusový.
Těžké květy šeříků lámající se vlastní vahou k zemi.
A pak konvalinky, poselství o tom, že zvony se vrátily z Říma a zima už se nevrátí.
A v té vůni vše trvá, for alltid - i to, co již dávno pominulo.

Svěží a vzdušná jarní květinovka. Svěžest citronu prochází květy šeříku a usadí se v zelených konvalinkách. A konvalinky s námi zůstávají, čisté a bílé, jako konvalinkové mýdlo v babiččině prádelníku.