L'Eau Jolie Lolita Lempicka

Ovocně sladké kytičky s náznaky jemného květinového mýdélka, postupně přecházející do ovocně květinové pižmovky. Pokud považuju vůně L.L. za originální a nezaměnitelné, tak toto je první případ generické zaměnitelné tuctovky (byť v nezaměnitelném flakónku).

Miluju objevování nových vůní, nesnáším, když se do nové vůně okamžitě zamiluju. Protože to obvykle znamená, že ji chci a pokud možno hned. A to se mi stalo právě s fialovou Lolitkou. Myslela jsem si, že svou touhu po jablíčkách naplnila koupí odstřiku Fleur Défendue, na který jsem si musela navíc dost dlouho počkat, jenže pak se ke mně dostal vzorek L'Eau Jolie a bylo jasné, že na jaro potřebovat i hrušku. Složení vyhrožuje sladkou náloží, černý rybíz nesnáším, ale tady je hruška jen sladká, nikoli karamelizovaná, rybíz necítím, zato rozkvetlých ovocných stromů celý sad. Vůně se příliš nerozvíjí, dalo by se říct, že je jednoduchá, ale v dobrém slova smyslu. Jako když konečně jednou máte čas na sebe, usadíte se na lavičce pod kvetoucími stromy, vytáhnete knížku, náčrtník, laptop nebo svačinu a je vám hezky.

Kysele svěží rybíz se tu mísí se šťavnatou hruškou a jemnou pivoňkou. Ale já nevím, čím to je, že i tahle Lolita na mně gumovatí, když v ní podle složení žádná lékořice být nemá. Guma se ztratí až v bílopižmovém základu, který ovšem bohužel nezapře ani laciný drogérkový cedr.