L'Heure Verte Kilian

Usušený pelyněk bez výraznější hořkosti, nad nímž postupně začala mít navrch (ale ne úplně) lékořice. Svěží lékořicové pendreky jako v Myrrhiad (Huitième Art), jen s méně sladkou cukrovou krustou a takové "průsvitnější". Po rozvonění pořádná porce suché dřevité pačuli. Intenzita i výdrž jsou přímo příkladné.

Podle mě se Zelená hodina povedla a není to ani dost líbivka na to, že je to Kilián. Lékořice s hořkou zelení, lékořice až sladce čokoládová s pudrovou ambrovanilkou, lékořice anýzově bylinná jako klasický černý pendrek, lékořice měkce dřevitá. Někdo prý přirovnává k Lutensově Douce Amere, ale to si dovolím nesouhlasit. Ta je sice taky hořkosladká, ale mnohem sladší, bylinnější - a všeobjímající lékořici nemá. Zelená múza všech umělců tady nevoní alkoholem a nestahuje k zemi - je vzdušná a přitom sytá, (hořko)sladce přítulná a její počáteční intenzita po rozvonění zmírní na běžnou úroveň.

..mýdlo, hedvábné mýdlo v kašmírově hebkém absinthu s fialkovými lístky,
pod nimiž se probouzí měkce křehká a hebká lékořice
,jež jako by v sobě měla rozpuštěnou čokoládovou prachově vláčnou glazuru a která pak vše obejme...
Myslím, že tohle nasávat od muže zpod košile - jen přivíráte oči a přejete si, aby vás políbil...
Krásné.
Krásné i pro ženy
Intenzita tristní.
(ku**adrát)