La Petite Robe Noire (2012) (Eau de Parfum) Guerlain

Sypaný čaj se syntetickým třešňovým aroma, postupně ještě závany vodou ředěné griotky. Rozvoněla do vlezlé ovocné vůně s igelitovým nádechem. Má dost společného s Fleur Défendue / Forbidden Flower a Le Premier Parfum od Lolity Lempicke. Ovšem intenzita a výdrž je neuvěřitelná....

První dojem - vidím barvy, červená se mísí s růžovou a černou. Ten flakon je celkem výstižný. Třešně v čokoládě, trochu smíchané s…rybízem? Zajímavá kombinace (nic přeslazeného). Je jako bonboniéra Mon Chéri, ale bez alkoholu. Třešně se pomalu vytrácí a místo nich nastupuje kouř. Jen lehce, drží se u těla, nic čpavého. A po delší době cítím - světe div se - slabý závan podobného kouře jako u Poisonu. Výdrž celkově nic moc, ale flakonek je nádherný, i 50ml domeček vypadá roztomile.

Jako párkrát vylhovaný nejlevnější pytlíkový čaj z Tesca s třešňovou příchutí + lékořice. Dobrá výdrž, nic moc vývoj, poněkud těžkopádná.

Zatímco původní La Petite Robe Noire byla o teplém mandlovém moučníku s krásnou lékořicí, tahle vůně vsadila na umělohmoutnou řvavou třešeň s několika kapkami trpkého bergamotu na úvod. Ty se ovšem vzápětí ztratí v hektolitrech kouřového uzeného čaje, který mi vadil už v takovém Tea for Two.

Ale zase abych nekřivdila L´Artisanu, tam mě alespoň nezačala terorizovat tuna žvýkačkové třešňové hmoty s připálenými mandlemi, jako je tomu v této LPRN po rozvonění. Po lékořici tu není téměř ani památky. Jediné, co se trochu povedlo, je kosatcovo-pudrový poprašek v základu, který se snaží tlumit tu třešeň. Jenže je tak jemný, že na to jeho síly prostě nestačí. Zkoušela jsem už tolikrát a vždycky to končí mýdlem a drhnutím.