Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články
© 2014 - 2026 parfumanie.cz
Používáme cookies, aby web fungoval správně, mohli jsme měřit návštěvnost a zobrazovat relevantní obsah. Nezbytné cookies jsou vždy aktivní, ostatní si můžeš nastavit podle sebe.
přijmout nezbytné
Zajišťují základní funkce webu, bezpečnost a správné zobrazení stránek, bez nich by parfumanie.cz nefungovala správně.
Analytické cookies
Pomáhají nám pochopit, jak návštěvníci web používají, abychom ho mohli zlepšovat, například anonymní statistiky návštěvnosti.
Marketingové cookies
Slouží k zobrazování relevantní reklamy a obsahu na základě tvého chování na webu.
Svůj souhlas můžeš kdykoliv změnit v nastavení cookies v patičce webu.
Více informací najdeš v zásadách používání cookies.
Chci, chci, chci, chci, chci…
To bylo tak nějak to první, co mi běželo hlavou.
Miru by možná napsala něco o slastném přivření očí, to já neumím – ale ano, k něčemu takovému zcela jistě došlo…
Tak nějak jsem se měkce propadla do imaginárního růžového sofa, do měkkosti, do něžnosti, do povědomého neznáma, po růžovém tobogánu se žene rudě višňová šťáva, pak něco něžně zabolí, nedívám se, vím, zadřelo se mi pár třísek lékořice, v očích sladce mrazí z citrusových kapek – a už jsme dole, třesk a žbluňk, to černé jezero, do kterého se nořím, voní jako ten nejjemnější černý čaj, jako letní noc v nemilované Paříži /či v milovaném Londýně, na tom zase tak hluboce nezáleží…/.
La Petite Robe Noire mě nikdy moc nebavila //úhledná neosobitost – to mám zapsáno v notesu//, ale tohle… No jak už jsem řekla – chci, chci, chci, chci, chci...