Laughing with a Mouthful of Blood Filigree & Shadow

Při pohledu na název a složení jsem podlehla naději, že by tato vůně mohla být zpodobněním hudby a stylu Die Antwoord, v hlavě se mi rovnou rozjel song Ugly Boy, ...you and me make the whole world jealous, God knows I know my homegirl's precious, life is crazy I know God lets us chill the fuck out, I got this you..., Yolandi má zatraceně krátké blankytné hot pants, vanilkově žlutý underboob top, na ruce troje hodinky Casio, Ninja po direktu do čelisti plive krev /jeho černé kraťasy s motivem Storma Thorgersona, tedy s duhou a trojúhelníkem in the name of Pink Floyd, zůstávají netknuté/.

Jenže jsem se spletla, no...

Tahle vůně je Lana Del Rey, estetika soft grunge & coquette fatale, oční linky ve stylu Priscilly Presley, krátké bílé šaty, ponožky s kanýrkem v lakovaných lodičkách s kulatou špičkou, retro milk bar/diner s obsluhou na kolečkových bruslích, milkshake a jablečný koláč, ty a kluk v odřený ramonesce, který tě pak starým chevy z druhé ruky vezme domů, do ulice bílých plaňkových plotů /jen ti ještě cestou ukáže Wild Side/.

V té vůni je všechno.

Unaveným srpnovým sluncem zteplalá Pepsi, s cukrem, bez karcinogenního aspartamu, sedmatřicátá bublina ze žvýkačky s příchutí exotického ovoce /Banana & Pineapple Twist/, lenivá atmosféra zpomaleného filmu s vybledlými pigmenty a křehkými prasklinami, balíček levného tabáku na palubní desce a nahé nohy lepící se horkem nejdříve k nepohodlným, laciným červeným vikslajvantem potaženým sedačkám v jídelně, kde jukebox hraje pořád dokola The Teen Queens & Eddie, My Love, pak v autě k sedadlům potaženým kůží v odstínu russet...

Retro a nostalgická, růžovo-tmavý symbol jin a jang, lehce infantilní sladkost a Danny Zuko spíš než James Dean.