Le Baiser du Dragon (Eau de Parfum) Cartier

Prvních několik milisekund po nanesení se opravdu objevil mandlový likér - byl ovšem pryč stejně rychle jako decka rumu v hltanu žíznivého alkoholika. A pak přišlo kouzlo - nůše vetiveru, co nůše - celý vagón!!! V tom momentu jsem pocítila nutkavou potřebu vlastnit aspoň pár deci Draka. Ale brzy přišlo rozčarování v podobě větrového pižma - a celé vetiverové kouzlo bylo rázem fuč. Vetiver se sice ještě vrátil, ale ten větrový podtón bohužel zůstal.

S pokorou přiznávám hned na začátku, že kdysi jsem tuhle vůni překotně zavrhla a k vzorku se dostala znovu až nedávno a teď nepochopitelně kroutím hlavou, jak jsem takovou blbinu mohla vůbec udělat. Tenhle polibek draka je teplý, nádherně mandlově amarettový a zároveň osvěžující, hořce neroliový. Po pár minutách první ohnivý nápor opadne a polibek se změní v něžný pižmový kosatec se vzdušným cedrem. Rty mu zdobí okvětní plátky růže.

Tím ovšem drak se svojí ohnivostí ještě zdaleka neřekl poslední slovo. V základu nabere zásluhou ambry a kouřového vetiveru ještě druhý dech a jeho poslední polibek je tak znovu likérový a díky vanilkovému benzoinu, karamelu a čokoládě příjemně sladký a hlavně dlouhý. Je velká škoda, že Cartier dráhu orientálek opustil a nutí Mathilde dělat jen samé květinové vůně a kolínské.