Les Heures de Parfum VII: L'Heure Défendue Cartier

Tahle vůně je podle mě určená těm, pro koho jsou např. pralinky v Iris Ganache příliš sladké, nemusí až zase tolik kosatec, jenže touží po čokoládě a zároveň si i rozumí např. s Lutensovým Bornéem 1834, ale to je zase pro ně přehnaná dávka pačuli. Tohle jsou totiž luxusní pralinky z vysokoprocentní hořké čokolády.

Ty první jsou plněné likérem, ty druhé už mátovým krémem z čokolády Lindt, smíchaným s prachovým kakaem. Pralinky máme hezky naskládané v dřevěné krabičce ze suchého santalu a pojídáme je v kožených rukavičkách a druhé ruce držíme cigaretu, kterou čas od času odklepáváme do popelníku (pryskyřičnaté tóny + zemitost pačuli). Po nesčetné radě mátových pralinek nakonec objevíme i jeden s mléčnou náplní (minimálně sladká krémová vanilka). A můj absolutní vítěz v hodinové kolekci.

Hořké kakao s krémovou až mléčnou vanilkou a pačuli. I přes tu proslazující vanilku je vůně spíš suchá. Příjemně jedlá, nepřeslazená. Háček je v tom, že dost výrazně připomíná Neonaturu Cocoon od YR, akorát je tam víc procent kakaa. Možná bude levnější strčit nos do krabičky s kvalitním kakakem? Ale ne, to bychom asi přišli o těch pár mikrogramů kosatcového pudru. Výdrž slabší.