Library Collection Opus VI Amouage

Hned od počátku je na mě ambrovo-sladce-kořeněně kadidlová, nevím co je hedvábná liána a jak přesně voní cypriol, ale pokud mám popsat pocit, je to jako posezení v zelené zahradě téměř bez kvítí, oblečena v hladkém hedvábí, u ohníčku, kde pálíte koření...aby scenerie nebyla až příliš romantická příjemně hořkne pačulí, ale jen tak, aby zůstala vyvážená příjemná v kůži - spíš v nejjemnější kozince svázaná hořkosladkost - tak nějak voní ty strašně vzácné rumy z argentiny. pokud bych k této vůni přiřadila knihu, tak sofistikovaný ženský román ...souhlasím, že je podobná dojezdu Opus VII. Ze všech pěti testovaných Opusů má na mě nemenší výdrž.

Mohla bych to napsat úplně jednoduše: light verze Opus VII, ale to by vám asi moc neřeklo, takže to vezmu postupně. V tomhle krámku s kořením vás čeká štiplavý pepř, hřebíček a bobkový list. Všechny leží ve váčcích z lehce živočišné kůže (oud). Obchodník nám tu kromě toho pálí teplé kadidlo a do toho loupe čerstvé vlašské ořechy, které právě spařil v horké vodě.

Jen by nemusel mít boty zamazané od vlhké hlíny (pačuli). Vzadu za závěsem pak má v dřevěných regálech (mihnoucího se špetička mléčně nasládlého santalu) schovaných i několik papyrových svitků a starých zaprášených knih v kožené vazbě (opět oud s živočišným podtónem). A protože na něj kadidlo bylo jako vykuřovadlo příliš silná pecka, zamění jej v závěru za hřejivou ambru a labdanum a inhaluje jeho uklidňující suchý kouř.