Little Song Meo Fusciuni

...koňak.
Zlatavý, s delikátní vintage suše prachovou stopou,
po chvilince začíná houstnout.
Vůně jemně hutní něčím měkce hustě zeleným a prašně nahořklým...
...jó, tak tohle je originální a příjemné!, a zvláštní, a určitě se to každému nelíbí.
Jakoby chlebové moučno a k tomu tmavě pastelově zelenkavý hořko nasládlý absinth.
Kafe.?
A kde jako.?!.
Leda surové, syrové, ještě zelené kávové boby.
...a fakt možná že jo -
stojím v pražírně, kolem mě pach nezralých kávových fazolek se mísí i se jakoby vzdálenějším odérem už velmi tmavých bobulek a taky tabákové listy, jež nějaký požitkář nacpal do silnostěnné skleněné karafy
s koňakem.
Začátek vůně je krásný. Prostředek mě trochu otrávil tím chlebově moučným dojmem.
Konec = best of.
Ano, je to pánská vůně.
pro dámu v dandy stylu,
nebo holky, co maj´všechny na háku,
vůně na ženě prostě potřebuje kontrast...
...vláčně měkká hořkost

Vůně espressa? Ale kdeže. To jen útroby komnaty zámku, přestavěného podle zásad historizujícího romantismu odhalily masivní dobový stůl z růžového dřeva, pokrytý letitým zázvorovým prachem, mezi který se vmísilo i pár mikroskopických zrnek kávových bobů, když se na něm kdysi naposled mlelo, jehož zásuvky odhalí nečekaný poklad. Tím je krabice kvalitních doutníků a karafa s archivní brandy. Nezbývá, než se s nimi usadit do křesla z živočišné kůže a patřičně si obojí užít.

"Nikdy to nedokážu!" zprudka postavil šálek na dřevěný ponk, až káva vystříkla, vpila se do dřeva a na povrchu zanechala jen zrnka lógru. Skvrn od kávy bylo na pracovní desce nespočet. Musí přemýšlet. Znovu zvedl šálek k ústům. Znovu v naději, že mu po další probdělé noci silná hořká káva do hlavy vlije i "silný" nápad. "Otec by ti uměl poradit, ten řemeslo ovládal dokonale," pomyslel si. Ale otce už se nezeptá. Prsty přejel po ladných záhybech na draperii vyřezané z narůžovělého dřeva halící její útlé tělo. Své vysněné dívky. Múzy. Jednou se rozhodl, že když ji dodnes nepotkal, stvoří si ji sám. Dokonalou. Jako živou. Kéž by živou. Zatím je jen dřevěnou loutkou, i když nádhernou. Ale on to přece musí zvládnout. A zvládne! Otec to dokázal. Nešťastně zabořil hlavu do dlaní. "Víš, že tě v tomhle stavu nerada vidím," řekne vyčítavým tónem právě vstoupivší žena. "Přestaň se užírat nesmysly a pojď na snídani, Pinokio."
Zjednodušeně: hořký lógr ze silné kávy, růžový kvítek uprostřed, v řezbářské dílně pod dřevem ladné sochy tepající vůně ženy.

Hned v začátku káva s náloží tabáku. Zatím co káva se vytrácí, tabák nabere na síle. Bohužel je to tabák typu popelníček. Teprve mnohem později se ke slovu dostanou ostatní složky, ale pouze v omezeném množství. Od všeho trochu. Okvětní lístek růže, plátek citrónu, špetka zázvoru a pižma. Je to takový pánský klub. Doutníky a luxusní alkohol. Líbí se mi, ale zdá se mi naopak víc pánská.

pepřové kafe! nakládaný sušený zázvor, prosypaný kávovými zrny. mletý kafe se sušeným zázvorem. pepř, pepř.. a růže a šalvěj. a a... všecko. píseň o lodi, jež dováží čaj a kávu. námořníci žvýkají tabák a pijí karibský rum. vezou kávu, čaj, koření a sušené byliny, růžový a bergamotový olej, okolo lodi se vznáší oblak vůně, který vítr odnáší daleko, daleko až na pevninu. i ten, kdo si nic z cizokrajného nákladu nemůže dovolit koupit, může aspoň dýchat tu krásnou vůni:-)
no a pak si koupí alespoň theissovy pastilky proti kašli, na tuberu jsou sice slabé, ale pro tu chvilkovou iluzi lepší budoucnosti..