Lonesome Rider Tauer Perfumes

„Sidecar,“ zopakoval název koktejlu, co improvizovaně připravil. Dlaně, co přes den pracovaly v dílně, mu voněly sladko kyselkavě, jak v nich rozmáčkl půlku citrusu a přidal třtinový cukr. Na terase bylo ještě teplo z parného dne, ale evidentně se schylovalo k letní bouřce. Všechny vůně vynikaly a mísily se ve vzduchu. Seděla s jeho koženou bundou přehozenou přes ramena, sklenku v ruce, a koukala na světla v dálce. U sousedů na zahradě dohoříval oheň z grilování. Z předzahrádky voněly popínavé růže; další byly usušené ve vázičce na stole, hned vedle velké vázy plné kosatců, co dostala k svátku. Pohladil ji tou rukou od citrusové šťávy po tváři a přivinul k sobě. Pomalu vdechovala každou molekulu vzduchu plného všech těch okolních vůní a vnímala hřejivou blízkost.
V parfémovém náručí dobrodruha z filmů.

Osamělý jezdec má tematicky navazovat na Andyho Lonestar Memories, která mě kromě širých kovbojských plání zavedla nejprve i mezi pracovníky ropného průmyslu. Tady se tentokrát koná trochu jiná mezizastávka. Náš kovboj si to po grepově svěžím úvodu zamíří přes prašnou prérii (drcený pepř a palčivě dřevitý hřebíček) rovnou do začouzené udírny. Skvěle tam totiž ve svojí upocené kožené bundě zapadá – kastoreum řádí v plné polní.

Živočišnost se uklidní až po delším rozvonění, kdy se jezdec vykoupe, použije zásyp (pudrová poloha kosatce) a se zemitým kosatcem (kosatec je tu zpracovaný opravdu nádherně) za klopou se podobně jako v případě Lonestar Memories odebere k večernímu táboráku (dřevo s ambrou), aby si na něm v kotlíku uvařil polévku (šáchor + nazelenalý vetiver se slaným podtónem). Yes, mister Tauer is back :) .