Luna Nina Ricci

Modrej flakon,tak to asi voní vodnatě,ambrovanilka mi připomíná Dalího Laguna M. ve snesitelnější podobě,bobule by klidně mohly být bílým nebo červeným rybízem s jeho sladkotrpkostí,slaměnka s karamelem jsou jediným ostrůvkem v celým tomhle moři ,na kterej bych se ráčila doplavat ,ale protože nejsem Venclovský ani Hlaváčová tak na to prdím a zůstanu si na zahradě s bobulema a unyle si budem sládnout ve spolek,monotónně degradující ovoce...

edit: po vyzkoušení Luna Blossom musím uznat kvality tohoto jablka,(dávám za pravdu jerry),ovocná kyselost se vytratila a zůstal příjemný karamelový ocásek,modrá vysublimovala a zůstal odstín krémové,vůně není pro mě ale alespoň ji beru jako nositelnou

Na začátku to sice vypadalo na další z dlouhé řady klonů La Vie Est Belle, ale naštěstí zůstalo jen u prvních 5 minut. poté nastoupil postupně se karamelizující cukr a vůně nabrala směr ke sladké gurmánce. Po úplném rozvonění se přidal dřevitý prach smísený s vanilkovým pudrem. Podzim a zima jí rozhodně budou svědčit. Mezi jablíčky od N. R. je to vcelku ojedinělé a nezaměnitelné zjevení.

Hohó, tohle modré jablko je pro mne obrovsky příjemným překvapením. Nepodobá se totiž vůbec ničemu, co dosud tahle značka v poslední době vypustila do světa a že to, snad až s výjimkou Ricci Ricci a Mademoiselle Ricci nebyly žádné zázraky. Už samotný úvodní slaďoučký pomerančový květ s rozmačkaným bobulovým lesním ovocem působí příjemně, avšak ani zdaleka se nemůže rovnat slaměnce, která se objeví po rozvonění.

Žádný ulepený cukr jako v Immortelle de Corse, ale stejná slaměnka s vůní sušeného tabáku a jemných dřevitých pilin, jemně podpořená špetkou santalu jako v L'Être Aimé Femme (Divine), kterou někdo položil vedle hromádky oříškových karamelek. Madagaskarská vanilka s typickým tónem sušené smetany v základu pak už jenom dodá karamelu hladkost a měkkost. Zajímavé je, že i přes tu sladkost vlastně vůbec nepůsobí jako gurmánka, ale díky slaměnce opravdu jako orientální vanilka. Tleskám.