Lunea Keiko Mecheri

Gurmánky negurmánského charakteru jsou moje ale vůbec nejoblíbenější gurmánky. :)

Marcipánová luna tu bledě a sladce bdí nad citrusovými růžemi, co vykvétají z doutnavého dřevitého podloží.

Vůně coby sladké přítmí v růžové zahradě. A nevím proč, napadá mě pořád něco o darebné luně, to ta mandlová sladkost jak z prvorepublikového filmu, nevinnost i flirt v jednom, Baarová má oči mandlové, Mandlová zase oči barové – no tak nějak to v téhle vůni prostě všechno je...

Je jedním ze zhruba pěti nových přírůstků Keičiny lehce přetvořené a přejmenované exkluzivní kolekce. A je zároveň jedinou, která mě naprosto šokovala. Podle složení jsem tipovala jasnou gurmánku, jenže to snad až na poslední fázi není ani omylem. Po svěžím mandarinkovém úvodu s dřevitou myrhou se sice snaží zavonět mandlovým marcipánem a připáleným karamel, avšak celý tenhle gurmánský pokus hatí nahořklý oud s tóny doutnajícího dřeva.

Ano, já vím, že složení uvádí olibanum a snažila se mě o tom loni přesvědčit o prodavačka v KaDeWe, když mi ji představovala poprvé. To je tam cítit taky, ale ten oud, typický pro řadu evropských arabek, podle mě Lunea prostě nezapře. Teprve v drydownu, kdy vůni zjemní bílé pižmo a oud zaleze, začne připomínat teplou bílou kávu s kapkou tekutého karamelu v hliněné konvičce.