Marconi 3 Profumi del Forte

U této vůně jsem byla při prvním zkoušení velmi překvapená rozdílností, jakou jsem ji vnímala já oproti nadšeným recenzím. Označila jsem si ji tehdy jako starosvětský puch. Nic než větvičník jsem necítila. Dala jsem ji však šanci podruhé a potřetí, a poskytla jí dostatek času na rozvonění. Potom mi ukázala svou přívětivější stránku. Něco suchých květin, balzamického dřeva, koženého čalounění, až došlo i na hřejivou koňakovou skořici. Je to dáma v letech a nesmí se na ni spěchat.

Inspirací pro tuto vůni se prý stala vzpomínka Enza Torreho (zakladatel značky) na dům jeho babičky, ležící v centru přímořského města Forte dei Marmi v italské provincii Lucca na Piazza Marconi, číslo popisné 3. Babiččina pudřenka, tajemné šuplíky a velké šatní skříně ze starého dřeva, jejichž vůně se mísila s vůní čistě vypraného ložního prádla. Dále to byl pohled na ono náměstí s hrajícími si dětmi, vůně z tržních stánků, stromů a řezaných květin na něm. Snaha zachytit místo, kde se střetává městský život a moře, a atmosféru, která působí uspořádaně a zároveň trochu divoce.

V prvotních ostřejších tónech (koriandr, anýz a na prach rozemletá skořice) je možno spatřit stánek s kořením, což se dá brát jako vyjádření té divokosti a kdo chce, i ty výskající děti si zde najde. A jak už jednou zmínila Miru, Francois Demachy se možná při tvorbě hlavy u Mitzah inspiroval právě i touto vůní, protože tou počáteční kořeněnou směsí jsou si docela podobné.

Potom vás to už táhne do toho domku, vezmete to kolem okenních parapetů s muškáty až ke toaletnímu stolku s líčidly a pudřenkou (kosatec). Špetička pižma obstarává pocit čistoty. Na návštěvě se ovšem nezdržíte dlouho, protože přes otevřené okno už vás zase láká vůně nedaleké kavárny, kde si právě někdo dopřává křehoučké zákusky s vanilkovým krémem a popíjí čokoládu (pačuli), v kuchyňce asi právě pečou nějaký dort, o čemž svědčí nasládlý kouř, který jste nasáli do plic.

Trocha chyprových tónů vetvičníku, šimrajících v nose, pak už jen působí jako taková třešňička na dortu a zlehka chladí jako přímořský vánek. Relativně poklidné a příjemně strávené odpoledne, moc pěkná představa, do níž jsem se ráda nechala vtáhnout.