mb02 biehl. parfumkunstwerke

V případě Marka Buxtona se rozhodně žádné přeslazené fialky obávat nemusíte. Svá pubertální léta má dávno za sebou, dokonce je dospělejší než taková Bois de Violette (bez jakéhokoliv bonbonkového podtónu) a taky zelenější a to nejen díky jí samotné, ale i zásluhou čerstvě nasekaných bylinek. Zpočátku je i zemitá, avšak jen do té doby, než se k fialce připojí máslový kosatec a suchý kouř z labdana.

A proč mě napadl zrovna Lutens? Protože i tahle fialka je lesní, jen místo podrostu tu máme pálené jehličí, voskové pryskyřice a suché drhnoucí dřevo, které spíš než santal mně osobně připomíná právě lutensovský cedr. Špetka pižma pak jemně zdůrazní pudrovost/sametovost fialky. Až v drydownu (cca. po 4 hodinách) vůně konečně nepatrně zesládne.