Meandering Soul Christèle Jacquemin

Otřepané klišé říká, že čas zahojí všechny rány, no pravdou je, že nám dává jen příležitost naučit se žít s našimi jizvami. Fyzické rány se snadno zhojí. Zlomená kost může být zafixovaná s pomocí sádry, aby znovu srostla. Jak ale budete omítat zlomené srdce a bolavou duši? Jenže někdy si zkrátka nemůžete pomoct, přestože víte, jak vám to nakonec ublíží.

R. se opírala o dřevěný rám dveří a věděla, že E. není kluk pro ni, když ji přinesl slámově žlutou narcisku a pytlík lékorek s karamelkami jako omluvu, aby ji pozval na opravdové rande po tom, co si z ní vystřelil před kamarády. Jenže v jeho skořicovém pohledu bylo něco zvláštně přitažlivého. Byl vřelý, sladký, ale zároveň lehce pichlavý, až měla pocit, že se jí propaluje do duše. A jeho dech voněl po tabáku, když ji políbil...