Mimosa Tanneron Perris Monte Carlo

Mimóza je medová a prachová, voní jako sušící se seno pod střechou seníku. Nad suchými stébly trávy, suchými lučními květy, lístky hlohu a okvětními plátky růže víří v slunečních paprscích pronikajících vikýřem zrnka prachu. A pak je ze zrnek prachu najednou hebký pudr.

Jedna z věcí, na které se s přicházejícími Vánocemi každoročně těším, je dostupnost řezané mimózy. Zbožňuju její vanilkovou sladkost s tóny na prach rozemletých mandlí a sena. Za její nejvzdušnější zpracování jsem dosud považovala zpracování od Marie Salamagne pro Jo Malone, nyní jsem však nucena svoje původní stanovisko pozměnit. Božský Ellena jí totiž akorát zachumlal do hromady bílého pižma, přidal pár okvětních plátků svěží růže z Rose Ikebana a několik natrpkle zelených lístků hlohu.