Monsieur Frederic Malle

Po plátku pomeranče následuje královské pačuli, které není ani větrové, ani zatuchlé, ale rumově nasládlé, s podtóny krémové kůže a suché hlíny. Zvolna se k němu přidává kouřové kadidlo a jejich kombinace vytváří hladkou, pryskyřičně hřejivou vůni podobnou parfému Laudano Nero (Tiziana Terenzi), ovšem jemnější. Výdrž přesahuje 10 hodin. Překvapivě zde pačuli vyznívá krotčeji než v Psychédélique (Jovoy), neřkuli v původním Patchouli od Molinardu.

Tak tahle vůně určitě nebude pro třasořitky.Obsahuje pačuli v koncentraci 50 % a je to znát. Začátkem, osvěženém nakyslou mandarinkovou šťávou, sice tak trochu připomíná kafrovou mast s kousky dubové kůry a malinko vám protáhne nosní dutiny. Po několika minutách se však větrovost pozvolna začne rozplývat díky postupnému přilévání hřejivého rumu, vůně se uhladí a ke slovu se dostane pačuli.

V první chvíli se vyznačuje navlhlou zemitostí, ale řekla bych, že ta vlhkost pochází spíš od doznívajícího rumu, teplého kadidla a drhnoucí kůže. V další fázi se už ovšem překlopí do elegantní suché pačuliovky s ambrou a trochou cedru, kterou v základu zjemní špetka vanilky s pižmem. Vyzní sice celou dobu jednoznačně pánsky, avšak z dosavadních pánských vůní FM je první, která voní stejně dobře i na mně a jako protiklad k Portrait of a Lady se bude opravdu hodit.