No. 5 Eau Premiére (2014) Chanel

Aldehydovému začátku v podobě šumivého vína asi na chuť jen tak nepřijdu. Jako udělat sekt z polosuché aromatické odrůdy, řekněme třeba z Irsaie v barvě téměř zlatožluté - takhle nějak mi to voní. Ale tu kombinaci po rozvonění mám velmi ráda - růže, ylang, jasmín, vanilka, santal - krémově hladké dřevité květiny dohromady jako vzor elegantní něžně ženské vůně. Verze Eau Premiere edp dává mezi ostatními verzemi nejvíce vyniknout uhlazenému chanelovskému santalu a je nejpodobnější gelové limitce Elixir Sensuel (která je ovšem ještě dřevitejší a aldehydů je tam minimálně).

Ve srovnání se svou jmenovkyní z roku 2007 je bližší No. 5 (dostala se do roviny L´Aimant či No. 5 Elixir Sensuel, které jsou podle mě na půl cesty mezi klasikou a No. 5 Eau Premiere). Je uhlazenější, jemnější, „teplejší“ než No. 5 a zároveň méně sladší a pudrovější než původní No. 5 Eau Premiere.

Ve srovnání s původní Eau Premiere tady chybí ten vzdušný aldehydový úvod, respektive mýdlová je pořád a lehká taky, jenom sem přidali víc neroli. Ovšem chybí mi tu ten typický pětkový ylang s jasmínem. Jsou tu taky, ale ta příbuznost už tu není pro mě tak zřejmá, což jí však vůbec neubírá na kráse. Z původní Eau Premiere jí zůstala růže, zapudrovaná vanilkou, která je tu však hustější a ve srovnání s ní mi přijde taky dřevitější a tím pádem i méně sladší.