Nudo, 1912 Morph

Mořené dřevo, rozžhavená výheň, tak trochu lakýrnická dílna....a z toho všeho se vynořily suché byliny, které nabraly podobu na troud vysušeného vetiveru, nasypaného do trochu zaolejovaného koženého váčku. Jen ten pudrově pižmový dojezd ve stylu "andělská křídla" k tomu všemu nějak stylově nesedí...

Rostlina koky, kašmír, kadidlo....jednoduchost, touha a čistota duše...lump, ve kterèm je pořàd dost dobra. Nic neslìbil, ale za ten okamžik s nìm, to stojì, protože měnì životy.
Štiplavě pudrový ùvod, citrusy oblè tlumenè, jako pràšek suchè kůry, pel bìlých květů, lýko zlomenè mladè větve....a pak pudrová hebkost prodchnutà chladivým kadidlem. Žàdný cement ani mýdlovà tìha liliì jako v Passage od L' Artisan. Nudo je pohodovè a lidskè, nenudì a docela vydržì.

Od počátku je cítit nasládlý oříškový vetiver. První nádechy rozpálí něco jako chilli papričky, pak už je to dřevitě oblejší, jakoby olejovité, teplé a tak jako opatrně poživatelné. Zní to divně, ale líbí se mi to.