On The Road Timothy Han Edition Perfumes

Toto musela byť pekne náročná cesta, lebo to galbanum je tak upotené...ako na mne galbanum väčšinou je. Ako ok, to je môj problém, uznávam. Okrem toho je okolo cesty kopa zelene, nejaká z nej už tak trochu pováľaná, opršané drevo, mokré opustené ohnisko a ku koncu sa ten spotený chudák bachne do stohu mokrej slamy. Ako neznie to celé veľmi lákavo, ale ako vôňa je to pekné. Rozhodne skôr pánske ako unisex.

Je jako sluncem rozpálený asfalt na prašné americké dálnici, po které se kutálí keř... Hutná vůně, pro začátečníky určitě není. Přes březový dehet, zaprášené dřevo a kůži skoro nerozeznávám levanduli a hořkosladké byliny. Přesto svým způsobem evokuje léto a volný prostor, svobodu.

Nevím a netuším, jestli je On the Road ještě TA KNIHA, kterou je potřeba přečíst, je-li vám -náct & potřebujete se něco /všechno!/ dozvědět o životě. A ano, vím, že mnozí nakonec, když dospějí, řeknou, že je ta kniha grafomanská slátanina - no tak jo, co by ne /ale jestli to říká někdo, komu je nad třicet, tak mu nevěř, znáš to.../, hádat se nebudu, ale... Ale já On the Road miluju, potřebovala bych čas předpřítomný průběhový, now and forever, protože já jsem "na cestě" celý život, tak vím, co to obnáší - a tak jsem zvědavě očekávala, kterou z cest si Timothy Han pro svoji vůni vybral. A asi se to dalo čekat. Zvolil si dlouhou a osamělou cestu opuštěnou krajinou, lesy i pláněmi, kožená brašna se za té cesty pomalu plnila kůrou, stébly trávy, zkamenělými kapkami pryskyřice - a pak je tu deník v odřené vazbě, voní po rozsypaném tabáku, po kouři z večerních ohňů, po vylisované suché levanduli, po té vzpomínce - na tu noc, tu noc bez hvězd, bez návratu.

ON THE ROAD = pryskyřičná, suchá kůra + zelené tóny trav + suchá levandule + měkce tmavá kouřová stopa